Když jsem ráno otevřel očí, čekalo mně příjemné probuzení v podobě Louise. Měl jsem z postele výhled přímo do jeho pokoje. Takže jsem ho hned viděl. Stál a zvedal činky směrem k mému oknu. Beztak to dělal naschvál. Když uviděl že sedím na posteli a pozoruju ho odhodil činku a zamával mi.
Já vstal a šel otevřít okno abych vyvětral. On to asi pochopil že si chcu povídat a šel otevřít své okno.
,,Dobré ráno." protáhl jsem se.
,,Dobré je no." pousmál se. ,,Jdeme spolu teda do školy?"
,,Jo, ale víš, bude mi to trochu trvat. Musím se osprchovat, obléct se a udělat si vlasy a.."
,,Počkej co z vlasy? nechceš si je snad zase celé z gelovat?" podíval se vyděšeně.
,,Bojím se reakce ostatních ve škole. Nevím co na mně bez všeho toho budou říkat." povzdechl jsem.
,,Bez toho všeho? myslíš ten gel a ty brýle? jo a když jsem u těch brýlí, dneska v 7 dorazili tvoje kontaktní čočky. "sladce se usmál.
,,jo to je fajn." pokusil jsem se o úsměv.
,,Harry, budeš vypadat skvěle." ujišťoval mně. chvíli jsem nad tím vším přemýšlel. nakonec jsem se rozhodl.
,,Dohodíš ty čočky tady?" usmál jsem na něj.
,,Jsem rád že ses nakonec pro ty čočky rozhodl. Ty brýle by kazily "nového" Harryho." šel hledat ty čočky. ,,tady jsou!".
Hodil je po mně. Naprosto jsem se soustředil na ten jeho hod. Kdybych je upustil tak bych mu musel připadat jak trapak a..to jsem prostě nechtěl..bylo to jediné přátelství co jsem od školky měl.
,,Díky, jdu se osprchovat." chtěl jsem tam zase dodat ty vlasy ale konec konců už to bylo jedno, slíbil jsem mu že si ty vlasy gelovat nebudu.
Když jsem se osprchoval šel jsem se nasnídat. Nečekaně nám bábi udělala obří snídani. vždycky když to vidím tak mám radši chuť utéct. Ne že bych nechtěl snídat ty lívance nebo vafle, ale mi musíme úplně všechno to jídlo na stole sníst jinak nás začne babička podezřívat že jsme nemocní.
,,Dobré ráno." sedl jsem si a vyděšeně koukal na stůl.
,,Dobré ráno Harry. Přichystala jsem ti snídani. chceš radši kávu nebo čaj? víš co dám ti obojí."
,,Né babičko, dám si jen tu kávu." hlasitě jsem polkl.
,,Opravdu? Harry jestli tě něco trápí..?"
,,Ne v pohodě. Chcu si dát jen kávu."
,,Harry? jsi to ty?" Gemma se začala hlasitě smát. Znervózněl jsem.
,,Ehm..Jo! no a co? co se ti zas nezdá?!" vyjel jsem po ni.
,,Klid bráško. Jen vypadáš jinak." usmála se.
,,Jak to myslíš?"
,,Vypadáš dobře neboj, Louimu se budeš líbit." mrkla na mně.
,,Ještě aby ne když tohle ze mně udělal on." začal jsem se červenat.
,,Jo, pochybuju že bys sis ty hadry navrhl ty." nacpala do sebe poslední kousek vafle. ,,Babi já už běžím. měj se! Užij si dnešek z Louisem. Pá." řekla provokativně.
,,Gemmo, drahoušku počkej." utíkala za ní babča. ,,Ona už šla?"
,,Ano, šla." řekl jsem s plnou pusou vaflí a lívanců.
,,Páni Harry kam spěcháš? ani kávu jsem ti k tomu nestihla udělat."
,,Počkej, co jsi celou tu dobu dělala v kuchyni když ne kávu?" zvedl jsem se od stolu abych už pomalu mohl odejít.
