Příběhy Jedné Zlomené Dívky

Příběh Bez Názvu

Když se mě zeptáte na mé nálady,
Řeknu vám že jsou jako horská dráha.
Má žiletka by mohla vyprávět, co jizva to jeden další příběh.
Kolikrát jsem vyprávěla lži, že mě poranily trny růží..
Věřte mi, milionkrát.
Mé nálady jsou jako hazardní hra, jen trapný hod kostkou, a můj život dělí od smrti jen štěstí a náhoda.
Já čekám jen až padne dvakrát šestka a já budu moct polknout těch dvanáct prášků v mojí dlani.
Potom?
Potom zvadnu jako ta růže o kterou zahradník nejevil zájem.
Sama tiše budu uvadat...
A pak. Jen smrt a tma, a možná zvuk který vydávají havraní křídla.