Fall in love with rebel

-16-

Vyšli jsme ven a posadili se na chladnou lavičku. Nash vypadal nervozně a párkrát si vjel rukou do vlasů a zatahal si za ně. Nechtěla jsem na něho spěchat, takže jsem čekala, dokud nezačne mluvit. 

"Před třemi lety jsem měl autonehodu," promluvil konečně. "Jel jsem ze závodů.. Můj bratr Chris mě vyzvedl, protože máma s tátou nemohli.. Byl jsem na ně naštvanej, protože to byla moje velká noc.. Chris se mě snažil uklidnit- A nějakej opilej řidič vjel na červenou a srazil nás.. Měl jsem umřít já- ne on-" po tváři se mu začali kutálet obrovské slzy. "Chris si nezasloužil umřít-" z jeho hrudi vyšel hlasitý vzlyk. "Měl jsem to být já-" 

Nemohla jsem  už dál snášet jeho bolest. Proto jsem uchopila jeho obličej do svých dlaní a přitiskla rty na ty jeho. Cítila jsem jeho slzy na mé kůži, ale bylo mi to jedno. Nash položil jednu ruku na moje záda a přitáhl si mě k sobě. Zajela jsem rukou do jeho jemných vlasů a lehce zatáhla.

"Nechci rušit," ozvalo se za námi a já se od něho rychle odtáhla. Zastrčila jsem si pramen vlasů za ucho a podívala se na své ruce. "Ale trenér bude mít proslov." dopověděl Ash.

"Jasně už jdeme," přikývl Nash a zvedl se. Nenápadně si utřel oči a podíval se na mě. "Jdeš?" 

"Hned příjdu," pokusila jsem se o úsměv. Nash zaváhal. "Opravdu Nashi.. Za chvíli budu uvnitř." 

"Dobře," zamumlal a odešel s Ashem dovnitř. Ještě chvíli jsem tam seděla a přemýšlela o tom, co se stalo. Nikdy jsem to k Tobymu necítila.. Nash mi dává něco co jsem nikdy neměla. Svobodu. Zvedla jsem se a vydala se dovnitř. Kluci zrovna stáli na podium s nějakým mužem, který měl proslov. Sjela jsem pohledem na Nashe, který se díval před sebe a nevnímal okolí. 

Mia na mě zamávala zepředu a já k ní došla. "O víkendu mají velký závod," vysvětlila. "Seb je nervozní už teď." 

"Takže doufám, že nás příjdete podpořit! A teď si užijte večer!" zvolal muž a zvedl sklenici šampaňského. Ozval se potlesk a Nash zmizel z podia. Nechápavě jsem se rozhlídla a zjistila, že jde ke mě. 

"Můžu poprosti o tanec?" zeptal se tichým hlasem.

"Samozřejmě," přikývla jsem a chytla se jeho nabízené ruky. Společně jsme odešli na parket a Nash položil ruce na můj pas. Spojila jsem ruce za jeho krkem a hlavu si položila na jeho rameno.

"Když jsem s tebou-" zašeptal. "Nevrací se mi ty vzpomínky na to léto, kdy Chris umřel." 

Domů jsem se vrátila po půlnoci. Žádný polibek už se nekonal- ani jsme se o něm nezmínili. Unaveně jsem padla do postele a sledovala šaty od Nashe, které jsem pověsila na dveře. O deset minut později jsem usnula.

Když jsem se další den probudila, rychle jsem se převlékla do školy. Seběhla jsem dolů, kde už všichni seděli u stolu a snídali.

"Dobré ráno," usmála jsem se a políbila mámu s tátou do vlasů. Posadila jsem se na své místo, naproti mračící se Lili. "Děje se něco?" 

"Ty víš že se mi líbí! Proč jsi s ním na tu akci šla!?" vyjela na mě Lili a já se zmateně podívala na mámu. 

"Lili se dozvěděla, že si byla s Nashem," vysvětlila. "Ale já Lili řekla, že mezi vámi nic není. Takže nechápu, proč jsi na sestru naštvaná, Lili." máma se otočila k mé sestře, která se zamračila ještě víc.

"Katie mi ho chce vzít! Musí mít všechno!" Lil se zvedla od stolu a v rychlosti odešla. 

"Já-" začala jsem, ale nevěla jsem jak pokračovat.

"Neboj se," usmál se táta. "Lili se uklidní. Dneska jí do školy vezmu já." 

"Dobře," přikývla jsem a vzala si do ruky sendvič. Potom jsem si zaběhla nahoru pro věci a vyrazila do školy. Když jsem zaparkovala, Toby ke mě přišel.

"Ahoj," usmál se a vtáhl mě do své náruče. "Je mi líto, že jsi včera nemohla jít do toho kina." 

"Taky mi to je líto," zamumlala jsem a rozhlídla se po parkovišti. Nashova motorka stála zaparkovaná u školy. "Toby omluvíš mě? Spěchám." 

"Dobře," přikývl zmateně a políbil mě na čelo. "uvidíme se později." přehodila jsem si tašku na druhé rameno a spěchala dovnitř. Vběhla jsem do třídy, ale ve dveřích jsem se zarazila. Nash seděl na svém místě a na jeho klíně seděla Amber. '

Zrovna ve chvíli kdy jsem vešla se začali líbat. Cítila jsem bolest, která mi projela hrudí. Dřív než si mě stačil všimnout, jsem vyšla ze třídy. Nedávala jsem pozor na cestu a narazila do Maxe. "Katie? Co se děje? Proč brečíš?" zmeteně jsem se dotkla své tváře a zjistila, že je mokrá od slz. 

"Maxi," vzlykla jsem a padla mu do náruče. "Jsem tak pitomá." 

"Proč?" setřel mi slzy z tváře. 

"Zamilovala jsem se do něho."