Fox

1.

Sedím v lavici, hlavu položenou, sluchátka v uších a ignorujíc okolí. Asi tak nějak vypadá můj den ve škole. V místě kde mě mlátí, pomlouvají a nadávají. Říkají že jsem emo. Ano oblečení mám černé, mám linky, tužku na oči a rudou rtěnku ale je to moje věc ne jejich. ,,Fox k tabuli!" zahřmí třídou hlas učitele. V klidu se postavím a jdu to vypočítat. ,,Já to nechápu. V hodinách pozor nedáváš a zkoušení nebo testy máš vždy za jedna." zakroutí učitel hlavou. Jen pokrčím rameny a jdu si sednout. Hlavu si zase položím a nevnímám okolí. Někdo zaklepe. Po vyzvání učitele vejde do třídy kluk docela podobný mě. Matka říkala že mám sourozence ale nechtěla mi říct kdo to je. Je úplně stejný. Černé vlasy, modré oči a celkem vysoký. Asi tak kolem 185 cm. No já mám 162 cm ale to je jedno. 

,,Ty budeš ten nový že?" jen přikývl a dál mlčel. ,,Tak se nám představ a jdi si sednout." 

,,Jmenuji se Oliver Fox. S otcem jsem se sem přestěhoval z New Yorku. Mám rád hudbu a ježdění na skejtu." představil se a očima hledal volné místo. Pak se pohledem zastavil u mě a v tu chvíli mi došlo že jediné místo je u tady. Všimla jsem si že všechny holky od nás ze třídy si div nevyndavají prsa z triček aby upoutaly jeho pozornost. Naopak kluci ho spíš vraždily pohledem. Pomalu se rozešel směrem ke mě a pak si sedl na druhou židli u lavice. Z batohu vytáhl telefon se sluchátky a taky si lehl na lavici (P. A. ona celou dobu ležela na tý lavici). Pak se na mě otočil a podal mi ruku. ,,Oliver." 

,,Fox." ruku jsem přijala a potřásla si s ním.

,,Já chci vědět jméno ne příjmení." zasmál se.

,,Všichni mi říkají příjmením a budeš i ty. Nikdo ze třídy neví jak se jmenuji a ty to vědět taky nebudeš." zavrčela jsem na něj. Dál se k tomu nějak nevyjadřoval. Mlčeli jsme celou hodinu. Když začala přestávka sebrala jsem si věci a šla do další. Hned co do třídy přišli spolužáci tak mi začali nadávat. Pak za mnou přišel jeden kluk, vytáhl mě na nohy a začal mlátit. Sesunula jsem se na zem a rukama si kryla hlavu. Zničeho nic rány přestaly. Podívala jsem se co se děje. Fox držel toho kluka pod krkem a natlačoval ho do zdi. ,,Nech ho být!" zařvala jsem na něj. Nechápavě se na mě podíval ale přitlačil ještě víc. ,,Řekla jsem že ho máš nechat být!!" zařvala jsem znova. Tentokrát ho pustil a vraždil ho pohledem. 

,,Proč se ho zastáváš?! Vždyť tě zmlátil!" křičel i on.

,,Protože to nebylo poprvý a naposled taky ne." ozval se ten kluk.

,,Má pravdu. Jo a malá rada nikdy se nepleť mezi lidi kteří se perou. Když to budu já a oni mě budou mlátit necháš to být. Jasný?" podívala jsem se na něj. Nepatrně přikývl. Zvedla jsem se a šla si zpátky sednout. Vytáhla jsem si telefon se sluchátky a sešit kam si kreslím. Začala jsem si kreslit a ani nepostřehla že přišel učitel. Ten si mě jako vždy nevšímal a za to jsem byla ráda.