Fox

2.

Zbytek dne probíhal v klidu. Když jsem šla domů někdo mě doběhl. Měla jsem kapuci takže jsem nevěděla kdo to je. ,,Tino?" otočila jsem se na dotyčného. Ne to nemůže být pravda. To nemůže být on. Odvrátila jsem od něho pohled a zrychlila krok. ,,Vážně přede mnou utíkáš? Potěch krásných chvílích co jsme spolu zažili?" 

,,Nějak mi tam nesedí slovo krásný. Vždyť si mě pořád znásilňoval Paule!" jen se uchechtl. Zase mě doběhl ale tentokrát mi chytil zápěstí. ,,Pusť mě!" přitáhl jsi mě k tělu a dravě mě políbil. Byl v tom jen chtíč. Snažila jsem se bránit ale bylo mi to k ničemu. Kopla jsem ho kolenem do citlivého místa. Hned mě pustil. Začala jsem utíkat. Narazila jsem do něčí hrudi. Čekala jsem pád na zem ale těsně před dopadem mě chytly dvě paže. Podívala jsem se na dotyčného. Fox. Teď mi bylo úplně jedno že je to on. Objala jsem ho. Co to sakra děláš Kristíno?! křičel můj mozek. Řekla si že klukům už nikdy nepadneš k nohám!  zase mozek. Začala jsem brečet. Omotal kolem mě ruce a hladil po zádech.

,,Co se stalo?" 

,,O-on s-se vr-vrátil." vzlykala jsem.

,,Kdo se vrátil?" 

,,Paul ten kluk támhle." ukázala jsem na něj. ,,Můžu mít otázku?"

,,Jo."

,,Neřekl ti táta jestli máš sourozence nebo ne?"

,,Mám mít někde sestru prý dvojče. Proč se ptáš?" 

,,No řekněme to tak že o ní něco vím. Vím kde bydlí, vím jak se jmenuje a vím jak vypadá." ano jsem to já.

,,Vážně? Kde je?" 

,,Přímo před tebou."

,,Ty jsi Kristína Fox?!"

,,Ano a neřvi. Jinak ten kluk je můj bývalí zbytek ti řeknu doma." táhla jsem ho za ruku k našemu domu. Mamka tady ještě nemá auto takže je ještě v práci. Super celej barák pro sebe. Odemkla jem dveře a pustila ho dál. ,,Nezouvej se." řekla jsem mu když si chtěl sundat boty. ,,Chceš něco pití nebo jídlu? Ve školní jídelně se to nedá jíst."

,,Vodu a ne děkuju." 

,,Hele když budeš něco chtít tak si to vem. Pojď." pokračovala jsem z kuchyně ke schodům a do pokoje. Stoupla jsem si ke skříni, otevřela ji, sundala si mikinu a dala ji tam. Vůbec jsem si neuvědomila že mám tílko a jsou vidět jizvy co mám na rukou. Vzala jsem si ze stolu misku s rizotem a sedla si na postel. Oliver na mě koukal jako na zjevení. ,,Co je?"

,,Nic jen od čeho máš ty jizvy?" 

,,K tomu se dostaneme za chvíli. No jak jsem říkala venku Paul Green můj bývalý přítel. Důvod  proč se ho bojím je ten že mě furt znásilňoval a mlátil." podíval se na mě pohledem jestli to myslím vážně. ,,Je to kluk který mi znepříjemňoval život. Řekl že když to někomu řeknu tak zabije Maxe. To byl můj pes. Já se hrozně o Maxe bála. Řekla jsem že radši budu trpět než aby mu ublížil."