Do you miss her?

Twelve

"Miluji tě. Co na tom pořád nechápeš?!" 

V jejím hlase zněl jistý smutek, i přes všechen ten alkohol v její krvi, který jí ještě před chvílí dodával kupu radosti. 

"J-já..." 

Neměla jsem slov. Hlavou mi létalo tisíce myšlenek. 

Nic mi nesedělo dohromady. 

Pokud to tak opravdu bylo, tak proč mě celou tu dobu ignorovala? 

"Nic neříkej. Nechci to slyšet." 

Zněla zklamaně. 

"Pust to z hlavy." 

Najednou zněla střízlivě. 

"Ne, nepustím to z hlavy! Chci jednu jasnou odpověď. Můžu se tě tedy na něco zeptat?" 

Nejistě se na mě podívala, ale potom lehce přikývla. 

"Když mě miluješ, tak proč jsi v tom případě s Rossem?" 

"Proč? Protože už mě nebavilo to jak se musím dívat na to vaše ocicmávání s Mikem. Ani nevíš jak ho chci vždy odstrčit a políbit tě sama, jenže...prostě to nejde. Myslela jsem, že díky Rossovi si uvědomím, že třeba ani na holky nejsem, jenže já se mýlila."

Po jejích slovech mi úplně došla slova. 

....

Mrzí mě to, jak málo přidávám kapitoly, ale mě samotnou teď trápí rozchod a já se z toho ještě nějak nevzpamatovala. Je to pro mě teda docela těžké psát, ale budu se snažit dát se co nejdříve dohromady.