Když jsem se ráno probudila, bylo 10:30 a nikde jsem neviděla Claris. Šíleně mě bolela hlava a já si uvědomila, že byla pěkná blbost včera tolik pít, ale 17 je člověku jen jednou.
,,Claris?"křičela jsem a doufala že mě uslyší. Nikdo neodpovídal, tak jsem se zvedla a sešla dolů do kuchyně. U linky stála Claris a smažila palačinky.
,,Ahoj Claris, moc pěkně to voní. Neviděla jsi někde Paralen nebo Ibalgin? Strašně mě bolí hlava."
,,No to se ti vůbec nedivím. Myslím, že většina lidí na tom bude podobně"řekne Claris a podá mi Paralen. Potom dá na talíř 3 palačinky s nuttelou a podá mi je.,,Na, jez a pak musíme uklidit ten nepořádek." Následně si také nandá palačinky a začne jíst.,,Máš to moc dobré"pochválím jí snídani. Když dojím, zvednu se ze židle a dám do myčky špinavý talíř. Potom myčku zapnu i se všemi ostatními věcmi ze včerejší párty.
,,Musíme se co nejrychleji zbavit těch flašek od piva. Vaši to nesmí zjistit, protože jinak by jsme měli velký průšvih. Obě dvě"přemítá Claris a začne házet prázdné flašky do pytle na odpadky.
,,Fajn, ty máš spodek a já vršek"odpovím jí a ona kývne na souhlas.Před chvílí mi volala mamka, že za 10 minut přijedou a my stále neodnesli pytle s odpadky.
,,Asi máme velký problém. Nemůžeme ty pytle vyhodit k nám do popelnice, protože až půjdou rodiče vynést koš, našli by ty flašky a zabili by mě"spekuluju, zatímco Claris zavazuje poslední pytel.
,,A co kdybysme ty pytle vyhodili do kontejnerů ve vedlejší ulici?"napadlo Claris a já jen souhlasila, protože už jsem byla vážně hodně zoufalá.
,,Tak běžíme"křiknu a obě se rozběhneme.Do vedlejší ulice jsme doběhli ve chvíli, kdy přijíždělo popelářské auto. Rychle jsme postavili pytle vedle kontejneru, plácli si a utíkali zpátky domů. Přiběhli jsme celé udýchané a já už jsem se chtěla začít smát, jak pěkně jsme to všechno stihli, ale Claris do mě strčila a ukázala na naše auto. Počkat, naše auto?!
,,A sakra" řekla jsem, když mi došlo, že rodiče právě přijeli a našli tady prázdný, odemčený dům.
,,Kdyby se ptali, byli jsme si zaběhat a o tom, že je odemčeno nevíme" vyhrkne Claris a opatrně se přibližuje k domu.
Já se pustím za ní a psychicky se připravuji na asi dost naštvané rodiče. Vejdeme do domu a v kuchyni stojí mamka.
,,Proč je odemčeno a nikdo není doma?"zeptá se mamka ani ne tak naštvaně, jak jsem čekala. Ufff, to jsem si oddechla, že neječí.
,,My jsme si byli zaběhat, aby jsme se trochu probrali a asi jsme nezamkli"odpovím mamce a snažím se, aby to vyznělo věrohodně.
,,No dobře, ale ať už se to víckrát nestane. Claris, volala tvoje maminka a říkala, že tě vyzvedne někdy odpoledne. Chcete uvařit špagety?"
,,Jasně"odpovíme s Claris okamzitě. Vždycky když jsme byli malé a Claris tu přespával, vařila nám mamka špagety. Aspoň zavzpomínáme na staré časy.
,,Tak dobře, přijďte za půl hodiny"usměje se na nás mamka a my zamíříme ke mně do pokoje.Je celý laděný do odstínů modré, protože j modrou prostě miluju.
Lehneme si ke mně do postele a já zapnu notebook.
,,Co si pustíme?"zeptám se Claris, když mě nic nenapadá.
,,No, nevím. Co takhle............plán hry? Už jsem to dlouho neviděla"navrhne a já souhlasím.
Po chvíli uslyším, jak na nás volá mamka, že je hotový oběd.Po obědě, který byl mimochodem výborný, jsme šli dokoukat film. Jakmile film skončil, zabalila si Claris věci a šli jsme čekat na její mamku na zahradu. Poprosila jsem taťku, aby nám vyndal lehátka a my si mohli lehnout. Jenže hned jak lehátka vyndal, přijela Clarisina mamka a řekla, ať rychle vleze do auta, že jedou nakupovat vánoční dárky. Rozloučili jsme se a slíbili si, že se uvidíme o Silvestru. Budeme totiž slavit spolu a ještě s pár dalšími kamarády v New Yorku. Nevím, jestli už jsem zmínila, že bydlíme ve Washingtonu, takže pojedeme 3 hodiny vlakem (hledala jsem to na googlu, takže nevím, jestli to je pravda😂). To docela jde, takže už se těším.
ČTEŠ
The Queen of Winter
FantasyAhoj, jsem Kate Wilsonová a je mi 17 let. Kdyby mi někdo řekl, co se stane, nevěřila bych mu to. Těď se to ale stalo a já se s tím musím poprat co nejlépe to půjde. Neříkám, že to bude lehké, ale MUSÍM TO ASPOŇ ZKUSIT. Vím, že maminka by to tak chtě...