Doktor a sestry se ho snažily probudit asi už hodinu, “ nemá to smysl, nechteho uż„ řekl Pepa je já jsem s na něj neskutečně naštvala " běž prosím pryč„ zařvala jsem na něj, sebral se a odešel..
Doktor mi řekl že se to stává a že se ho budou snažit probudit i zítra seděla jsem u něj hodiny, a byla jsem šťastná aspoň z toho že můžu být u něj, postupem hodin jsem si uvědomila že pro mě znamená víc než kamaráda, a že je možnost že ho miluju , ale je pozdě on umře.. Začala jsem neskutečně brečet, kolem Sedmý večer jsem usla na židly a držela jsem Vadimovu ruku, kolem půlnoci jsem slyšela pípat přístroje strašně jsem se polekala...
Nevěděla jsem co mám dělat, ale nepanikařila jsem proběhly sestry bylo jich tam snad devět a snažily se zjistit v čem je problém.
byla jsem připravená se s ním rozloučit!
Tahle je trochu kratší omlouvám se ale musím..... U další kapitolky čaues
ČTEŠ
Fuckboy (Vadim. Tkachenko)
FanfictionMladá dívka se přestěhuje do nového města nebude nikoho znát až na vadima pak se vše změní zjistí jaký je vadim doopravdy.. Možna se najde někdo jiný než je Vadim kdo to bude.... Se dozvíte.... Čti!!! :*
