* "Co prosím..? My se známe?" *
"Snad jsi na mě za ty tři roky nezapomněl."
"Umm...no..."
"Sakra Jimine, spadl jsi na hlavu a nebo ti někdo vygumoval mozek?! Nevzpomínáš jak jsi mi začal psát, jak jsme se spolu vyspali a jak jsi mě nakonec odkopl??"
Nic.
...
"Y-yoongi...?"
Vzpomněl si..!
...
Na chvíli mezi námi zavládlo ticho. Ani jeden z nás najednou nevěděl co říct. Teda...z mé strany toho bylo tolik, co jsem mu chtěl říct, ale nevěděl jsem jak to podat. Jak mu mám říct, že ho pořád miluju? Jak mu mám po tom co mi dal kopačky a jasně řekl, že se mnou nic mít nechce, říct co k němu cítím?
"Umm...no...t-tak já asi půjdu. Jsem rád, že jsem tě zase potkal..." prolomil Jimin to nepříjemné ticho, věnoval mi letmý úsměv a už chtěl zamířit někam pryč ode mě, ale já ho chytil za zápěstí.
"Počkej..." řekl jsem. "Taky jsem rád, že jsem tě zase potkal." usmál jsem se, přitáhl jsem si ho k sobě a věnoval mu lehkou pusu na rty.
Navždycky budu doufat, že ta pusa nebyla naše poslední...
-------
zazvonil zvonec a pohádky je konec...
neskončilo to nijak špatně, tak si to můžete domyslet podle sebe 😁
omlouvám se vám, že to ke konci byla taková sračka...
jinak doufám, že se vám to i tak líbilo a mooooc vám všem děkuju za všechny votes a milé komety, jste moje zlatíčka ♡•♡
Vaše Kačii :**
ČTEŠ
chat with stranger // yoonmin
Fanfiction„Bojíš se lásky nebo odmítnutí?" 🌙 ✖ WARNING ✖ ➡ boy X boy ➡ vulgarismy ➡ any similarity to another story is just a coincidence
