Attila

Čisté zmatení

Jela jsem na tábor s domněním, že to bude hrůza, že to neušlapu (byl to cyklistický tábor). Také jsem se velice bála toho, že budu muset velet a mít zodpovědnost, páč jsem jela jako instruktor. Na táboře jsem se měla potkat se svým kamarádem, kterého znám již od minulého roku. Choval se ke mně hezky, bránil mě od šikany, mohla jsem mu dávat jídlo, když už jsem ho už nechtěla a on to ještě rád po mně snědl... Poté jsme si rok dále psali a bavili se. Jenže letos to bylo jiné... Bohužel stranou kterou nemám moc ráda a nejsem v ní tak šťastná...
Začal na mě mít divné účinky... Jo, zní to směšně, ale je to pravda... Myslela jsem si dokonce, že jsem asi zamilovaná... Ale pak mi došlo co dělám a začala jsem si nadávat co jsem to za hňupa, že s ním bych chodit nemohla.
Již minulý rok se mě naučil naučit poskládat Rubikovu kostku, ale kvůli otřesu mozku jsem většinu těchto vzpomínek zapomněla... Naštěstí mě to naučil hned ve dvou prvních dnech našeho dvanácti denního tábora.
Celý tábor byl rozdělen na tři družstva, která proti sobě bojovala v celotaborové hře. Já jsem byla instr žlutého týmu, kde byl i pod mým velením on. Avšak se postupem tábora ukázala jedna malá holčička. Jmenovala se Eva. Pořád se na něj věsila a mazlila se s ním. Už i na poradě vedoucích jsme je probírali, že bychom jim měli dát přednášku o bezpečnosti. V tu dobu jsem začala pociťovat nehoráznou žárlivost. Proč sakra žárlím, když ho nechci? Proč? Ale je pravda, že mě celkem potěšilo, že jí Dave lásku neopětuje. Vždy šel radši za mnou než za Evou. Byly tu občas i takové ty trapné momentky, kdy Dave zalezl ke mně do stanu, skládal Rubikovku a mlčel. A co já bych mohla jiného dělat, než pustit mu svého "přítele Mitche"? Po chvilce pozorování videí s ním mě zachránil nástup. Ale aby toho nebylo málo, tak po nástupu ke mně přišla Evička a taky tam tak trapné seděla, tak jsem jí taky pustila Mitche. Z toho tedy vyplívá (abychom si to ujasnili) Eva má ráda Davida, David má asi rád mě, a já sem citové vypjatá z toho, co mám kurwa dělat.
Poslední večer jsme měli táborák. Říkala jsem si neboj holka, poslední večer, zítra jedeš domu, nemusíš se zaobírat takovými věcmi. Avšak to jsem se kruté mílila. Vlastně táborák mě nakopnul k tomu, abych toto začala psát.
K táboráku jsem si přinesla vlastní deku, díkyž ní se ke mně nahrnulo spoustu dětí, co se chtěly posadit na deku. Naštěstí po desáté se to uklidnilo, páč maláči šli spát. Na dece jsme skončili Já, Kate (moje nejlepší kamarádka tohoto tábora, která se mnou spí i ve stanu), Dave a Lukyn. Kvůli málo místa na dece jsme se museli poskládat stylem Tetris, což občas přišlo našim vedoucím vtipné. Různé jsme po sobě leželi. Avšak jsem se docela dost vylekala když jsem ležela, měla hlavu na Kaččiným stehně a najednou mě někdo obejmul že zadu. Byl to Dave. Znejistila jsem. Hrozně ráda se mazlim s holkama, ale vždy když mám nějaký fyzický kontakt s mužem, tak znejistim. Celou noc jsme si povídali a on se ke mně pořád mazlil už i ostatním přišlo docela divné jak si povídáme, tak začli do nás rýpat. On měl pořád nějaké kecy o lásce a o tom, že bychom se k sobě hodili. Já jsem to nevydržela a musela jít do stanu. Dave se mě snažil přemluvit ať spím venku pod širákem s ním, při tom mi hladil vlasy a záda... Já musela odejít a začít psát tenhle příběh.

Vím, že všude píší, jak moc si přeju kluka. Ano, přeji. Ale jak je možné, že se toho vztahu tak bojím?