Po našem polibku se všichni přítomní v sálu postavili a začali tleskat. Byl to dobrý pocit. Alespoň jsem měla jednu věc za sebou. Ta druhá byla korunovace. Počkali jsme ,než se utišil potlesk. Poté jsem vzala Henryho za rámě a šli jsme opět uličkou ke dveřím. Šlo cítit, že paže má pěkně vypracované. Ale to je jen detail. Poté,co jsme vyšli ze sálu, jsme si šli každý jinou cestou. Oba jsme se totiž museli připravit na korunovaci. K této příležitosti byly ušity zase jiné šaty. Takže jsem se musela zase převlékat. Nechápu, proč to muselo být v jeden den. Akorát jsem byla já i moje komorné více ve stresu.
Korunovační šaty byly spíše do zlata. Zdobily je samé drahé kameny různých barev. Bohužel k nim náležel i korzet. Když jsem je měla oblečené, daly mi přes ramena velký honosný plášť, který sahal až na zem a ještě dál. Korunovace se konala v katedrále, která byla odsud deset minut. Cestou do kočáru mi museli plášť ještě sundat, abych se náhodou nezranila.
Přijeli jsme před katedrálu, tam na mne čekal princ s asi 300 poddanými. Všichni si mě pečlivě prohlíželi. Ale já jsem jim nevěnovala moc pozornosti. Jenom jsem jim párkrát při cestě ke dveřím zamávala. Opět jsem šla společně s Henrym, kterého jsem se držela. Ne, že bych chtěla, ale hodilo se to. Na poslední chvíli mi ještě stačili připnout plášť a Henrymu také. Potom k nám přiběhly dvě dámy. Byly tu proto, aby nám nesly naše pláště při cestě k papežovi. Ten na nás už mimochodem čekal. Když jsme k němu přišli, pokynul nám rukou, ať si klekneme na stupínek. Potom tam říkal nějaké věci latinsky. Museli jsme opakovat po něm také sliby, jako u svatby. Poté už jenom přišla korunovace. Mě pobídl rukou první, ať k němu přistoupím. To jsem také udělala. Sklonila jsem hlavu a on mi na ni dal velkou honosnou korunu. Která byla docela těžká. Musela jsem co dělat, aby mi nespadla z hlavy. Nakonec mi ještě něco pošeptal do ucha a podal mi zlaté jablko. Poté jsem odstoupila a přistoupil místo mě Henry. S ním udělal to samé, akorát místo jablka dostal zlaté žezlo. ,,Prohlašuji vás za Krále a Královnu." Dodal potom, jak Henry od něho odstoupil. Všichni začali jásat. My jsme se posadili na trůny, které stály za papežem. Tam jsme pobyli asi pět minut, a pak jsme šli znovu uličkou k našim kočárům. A jeli jsme "domů". ,,Konečně to mám za sebou." Dodala jsem si v kočáře sama pro sebe. Ale myslím si, že moje cesta ani zdaleka ještě nezačala...
ČTEŠ
Nečekaně královnou👑
Historical FictionZe dne na den se jí změnil život.... Může se zamilovat do muže, ktery si měl vzít její sestru? Poznejte příběh o Kate a jejích životních překážkách... Zvládne být kralovnou?
