Kapitola Dvanáctá: Žena se znamením

296 12 1
                                    

Andy seděla u Tří košťat a popíjela ohnivou whiskey. Vybledlé znamení zla zdobilo její levé předloktí. Myslela na Toma, chyběl jí opravdu moc. Věděla, že kdyby tady teď byl, všechno by dal do pořádku. Jenže byl po smrti. Andy si vyhrnula rukáv a jemně se znamení dotkla, jako by snad doufala, že se na její zavolání vrátí. Ron Weasley právě scházel ze schodů svého pronajatého pokoje, jelikož mu došlo pití. Byl opilý, ale stále neměl dost. Měl obrovský vztek na Hermionu, že požádala o zákaz přiblížení. Dokonce do takové míry, že kdyby ji teď potkal, zabil by ji a bylo by mu jedno, že skončí v Azkabanu. Měla být jeho a nikdo jiný na ni neměl právo. Všiml si, že v rohu místnosti kdosi sedí a popíjí. Zaostřil a uviděl, jak si ona osoba sahá nad zápěstí. Poznal znamení zla. Ron se ušklíbl. ,,To je mi ale náhoda! Andromeda McLaggenová!" V Andy hrklo, protože se jejím směrem podívala celá hospoda. ,,Ty stará mrcho! Kvůli tobě zemřel můj bratr!" Rozešel se k ní, Andy měla ruku na hůlce.

,,Mám dojem, že si netykáme," pozvedla obočí. ,,Asi vás nikdo slušnému chování neučil, pane Weasley," nakrčila nos, jako by před ní stálo něco opravdu smrdutého.

,,Nebudu mít úctu k někomu tak odpornému jako jsi ty!" Řekl a tasil hůlku.

,,Tak to by vás někdo měl slušnému chování naučit," řekla klidným hlasem a Ron vztekle vyslal proti Andy kletbu, kterou však bez větších obtíží odrazila.

,,Máte se ještě co učit, mladý muži," ušklíbla se.

,,Ano? Máš ten dojem?" Zvedl hůlku a zakřičel: ,,Avada ke-," ozvalo se hlasité prásk a Ron proletěl místnost na opačnou stranu. Ve dveřích stál Tiberius a za ním nevěřícně rozmrkávala šok z právě zhlédnuté scény Narcissa.

,,Jsi v pořádku?" Přiběhl k ní.

,,Chystal se použít kletbu, která se nepromíjí," řekla očividně šokovaná Narcissa a když se vzpamatovala, dodala: ,,Za tohle půjde sedět! Málem tě zabil! Kdybychom přišli jen o něco málo později...," dala si ruku před ústa.

,,Zasloužíte si to!" Řekl kdosi za nimi. ,,Zabili jste nám rodiny! Smrtijedi!" Ostatní přikývli. ,,Zlynčovat je!" ,,Ano!" ,,Do toho!" Ozývalo se ze všech stran.

Andy se opět znuděně usadila a nalila do sebe další skleničku whiskey, rozbouřených lidí kolem si nevšímala. Bylo jí to jedno. Nikdo ji neznal. Proč ji soudili? Ona ve válce nikoho nezabila. Neměli tušení, jaký boj v sobě sama za ta léta vedla, neznali její příběh, nevěděli, proč se vůbec k smrtijedům přidala, netušili ani, že v hloubi srdce nadřazenost čistoty krve neuznávala. Bylo až směšné, jak snadno lidé dokázali odsoudit, jak dělili věci na černé a bílé. Andy zvedla zrak od skleničky a promluvila: ,,Jistě, souzení druhých vám jde. Souzení těch, o nichž nevíte zhola nic. Zatleskám vám," sarkasticky začala tleskat a šklebila se u toho. ,,Nemáte ani ponětí čím jsme si já a má rodina prošli. Jsem na tom stejně jako vy, takže tu neplačte nad minulostí a dělejte něco s přítomností, chudáci," řekla Andy a postavila se. ,,Nebo byste nás raději zabili? Vrátilo by vám to zpátky vaše milované? Kdybyste nás tři zlynčovali? Dobře. Ale pak mi tady netvrďte, že jste o něco lepší, než my smrtijedi. Stejně jako my jste ochotni zabíjet, ničím se od nás nelišíte."

,,Jsi vražedkyně! Zasloužíš si smrt! Ty i tvůj manžel a Malfoyová taky!" Začali se na ně sápat, Cissy s Tiberiem měli hůlky napřažené, Andromeda však držela jen hlavu hrdě vztyčenou a nedělala nic. Když vtom se ve dveřích objevila Lacerta, omráčila několik z nich kletbou a dala prostor svému otci a Narcisse, aby odzbrojili další.

,,Mami, honem, pojď!" Křikla na Andromedu, která tam stále jen tak stála. Tiberius ji chytil za ruku a přenesl se s ní pryč. Narcissa s Lacertou je následovaly.

(CZ) A Twist of Fate (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat