My Lovely Stalker.. [DOKONČENO]

/12/ opraveno

,,Musíš to pro mě udělat" zaprosila jsem do sluchátka a namotávala si šňůru okolo prstu. ,,musím to ještě promyslet" odpověděl mi klidně. ,,Kam to dáš?" ,,jak máš tu přesnídávku" uchechtla jsem se ,,dobře, hele uvidíme se za týden, hlavně ať je toho co nejvíc" ,,jo, neboj pá" ukončila jsem náš hovor a dala sluchátko do nástavce. ,,Můžem?" optal se mě hlídač a já přikývla. Dal mi ruce do pout a šli jsme spolu dlouhou chodbou. ,,Co si po něm chtěla?" otočila jsem se na hlídače a svrštila obočí. ,,Cizí hovory se nemají poslouchat" mrkla jsem na něj a on si oddychl a pak mi vrazil. ,,ještě jednou, co si po něm chtěla?" ,,vyprstit pod stolem, vole" mrkla jsem na něj a vešla do svého "pokoje". Lehla jsem si na postel a zavřela oči. Už jenom týden a můj plán se rozjede.Sáhla jsem si na břicho a usmála se.

Ve sprchách si holky povídali o tom, že když je žena těhotná tak není ve vězení. Co je na tom pravdy nevím, ale zkusit to musím. Našla jsem si jednoho chlapa na návštěvách a domluvila se s ním. Přesně za sedm dní mi donese jeho pracně udělanou věc.. a já si ji tam prostě strčím a budu doufat že mě to oplodní. Vím že jednou až to mimčo vyroste tak bude zklamaný, ale je to jediná možnost jak se odtud dostat.

—
Probudila jsem se v noci, nebylo nic vidět. Přes malé okno svítil měsíc na špinavou zeď. Vstala jsem a podívala se z okna. Nebylo v něm žádné sklo, jen mříže. Koukala jsem se na měsíc, na křoví co bylo v dálce. Doléhalo na něj světlo od lampy. Přesto, že nebyl ani vítr tak se keř míhal ze strany na stranu. Nakrčila jsem nos a koukala dál. Blízko mé cely začala houkat doba a já nastražila uši. Keř se hýbal víc a víc najednou z něj něco vyskočilo. Lekla jsem se a spadla na zem. Pomalu jsem se zvedla a koukala ke keři, něco leželo na zemi. Pomalu se to zvedlo a kouklo to na mě. Vypadalo to jako klaun, měl vlasy stouplé do stran a velké bambule na košili.
Jeho červené rty se roztáhly do úsměvu a zamávalo mo. Sáhla jsem si na rty a udělala krok vzad. Blížil se ke mně, chodila jsem pořád do zadu. Začal se smát, hrozný smích. Najednou jsem spadla na zem a plazila se pořád dozadu, narazila jsem na zeď a začala plakat. Jeho smích zvyšoval a najednou dvě bílé rukavice se chytli mříží.
Zaječela jsem, Vykoukla na mě jeho hlava a zasmál se. ,,jednou té zabiju" vykřikl ,,pomalu a rychle navzájem" ,,vyškrábu ti očka a budeš se koukat" ,,pomoc!" Zařvala jsem. ,,pomůžu ti neboj, vyškrábu ti je rovnou teď!" ,,ne"
,,jo!"
Kukačka zakukala a on zmizel, rozprchl se jako mlha. ,,co je to tady za hluk" vykřikl hlídač a otevřel dveře ,,on mě zabije" ,,já té zabiju, probudila si mě!"  Natáhl svou pracku a uhodil mě.