Jdu domů. Chci dodržet slib. Jsem u výtahu a volá mi máma. Tak jsem jí to položila, protože jsem už skoro doma.
Vystoupila jsem z výtahu a tak dva policajti. Máma a její rádoby přítel stáli ve dveřích. Tak jsem se na ně podívala a ptám se, co se děje. A máma řekla "to je ona"..
Máma od jedné holky z bývalé školy zavolala na mě policii, že chci skočit pod vlak.
Potkala jsem ji po cestě za bratrancem a jediné co jsem stačila říct bylo: ,,můj život nemá smysl"..
Byla jsem vysmátá, protože jsem to nechápala. Přijela sanitka a odvezla mě. Dva dny jsem ležela v nemocnici. Jen tak. Nechtěla jsem mámu ani vidět.
Chtěla jsem jet k taťkovi. Jenže máma to nepovolila. Tak jsem šla na sociálku s babičkou.
Tam jsem se dozvěděla fakt krásnou zprávu.
Psycholožka mě chtěla poslat do psychiatrické léčebny a nebo do SVP - středisko výchovné péče. Řekli mi, že je to dobrovolný. A já se zeptala: ,,Takže tam nemusím?" A ona že musím, jen že když nepůjdu do SVP tak mě pošlou do léčebny. Jen skrz sebevraždu. A to co jsem neudělala.
Tak jsem si vybrala HelpMe. Byl to pobyt na dva měsíce.
Bylo to tam celkem fajn, byla jsem tam bez mobilu. Ale byla jsem na pokoji s Eliškou. To byla má podpora. Která mě držela nad vodou.
Připadalo mi to, jako kdybych konečně měla sestru. Každou noc jsme si povídaly. Občas v helpu vládla panika a né moc dobrá atmosféra. Ale přežily jsme to. Obě dvě. Dokončily jsme úspěšně pobyt.
Mezitím jsem tam začala chodit s jedním klukem. Jmenoval se David. Už zase. Byl tam skrz to, že hulil. Zamilovala jsem se strašně rychle. Jenže jsem nevěděla, jak to všechno dopadne..
ČTEŠ
Poslední Nádech
General FictionToto je příběh o holce, která to neměla od malička v životě jednoduché. V páté třídě ji spolužáci začali šikanovat. Mamčin přítel byl na ni zlý, agresivní. Chtěla být jedináček, nebo alespoň mladší sestru. Začala se kvůli šikaně a matky příteli pošk...
