To be continued. [short story]

#seumul-net

,,Já- já- já musím jít do práce," vyhrkl Dongmin a rozeběhl se i s politou košilí do kanceláře.

,,Počkej!" chytl ho mladší za rukáv.

,,Omlouvám se za to, že jsem ti nic neřekl o tom stěhování. Byl jsem zaskočen z té společné noci a... Promiň," mladší pokračoval.

,,Na tohle omluva nestačí," vytrhl se mu.

,,Bude stačit tohle-," a pak mladší staršího znovu políbil, po roce a půl.

Dongmin znovu ucítil ten zvláštní pocit uvnitř svého žaludku.

Jeho temná zamčená komora se pomalu otevírala a do srdce se mu zabodl střep.

Všechno se mu vrátilo.

,,Nemůžu. Prostě nemůžu, promiň," odstrčil ho a pokračoval dál v chůzi.

Nechal ho za sebou.