5.kapitola

517 36 0
                                    

(Media- Beatrice Trow)

...pootevřela jsem oči. Kolem sebe jsem měla jen mříže.

Počkat...kde to jsem? Mysli Beatrice!

Panebože vždyť jsem na palubě Davyho Jonese! Jak se odtud dostanu?!

Zkusila jsem vstát, ale k zemi mě srazila obří bolest na zádech.

Zkusila jsem to znova. Už jsem měla skoro natažené nohy. Bolest při zvedání byla strašná.

B: Sss... Sykla jsem bolestí.

Už jsem stála...chtěla jsem udělat krok, ale hned jak při prvním kroku má noha narazila na zem patou, prolomila se mi kolena a třískla jsem sebou na zem.

B: Sakra! To snad ne! Zabědovala jsem tiše, abych nikoho nepřivolala.

Bolelo mě břicho, měla jsem hlad, záda rozedřený do masa, v hlavě mi tepalo a bolela mě jak kdyby se mi měla rozskočit.

Já jsem totálně zdrcená, poškozená a rozbitá... au...sakra Beatrice!! Nebuď taková citlivka!

Další pokus o to udělat krok byl snad ještě horší než ten první. Uslyšela jsem kroky. Byl to Botsman. Jen mi podstrčil pod mřížemi nějakou kejdu, která měla být asi jídlo. A pak odešel.

Připlazila jsem se k tomu něčemu. Měla jsem takový hlad, že mi bylo jedno jak to chutná. Upřímě? Chutnalo to jak...prostě kejda bez chuti.

Když jsem snědla aspoň něco z toho co mělo být jídlo, doplazila jsem se zase zpátky ke zdi o kterou jsem se následně opřela.

Jacku!!! Prosím, pomoz mi!! Prosim...

Opět jsem ucítila pocit únavy...

Že v tý kejdě bylo něco špatnýho...

Už jsem se neudržela a musela zavřít oči...

Probudili mě nějaké rány. Rychle jsem se vzpamatovala. Vstala jsem...opět jsem pocítila tu známou bolest šrámů od biče. Ozval se další výbuch a další a další. Jeden z nich udělal díru do mříže ve které jsem byla věznena. V tu chvíli jsem si ani neuvědomila, že mám na sobě jen něco podobné hadru, protože moje věci byli zničeny.

Rychle jsem se sebrala a prolezla dírou v mřížích. Honem jsem vylezla ven a na nic jsem nečekala. Prostě jsem vzala lano a přehoupla se z holnďana na tu loď, která na něj střílela. V půlce letu na laně jsem myslela, že se snad neudržim. Při dopadu jsem se opět zřítila. Potom jsem ucítila něčí ruce na mém těle, jak mě bere a přenáší do kajuty. Tam mě položil do postele, přikryl a já se ponořila do říše snů...

Další kapitolka!

Doufám,  že se vám líbí. :)
Jestli se vám bude chtít, můžete mi napsat jestli se vám líbí tento příběh, nebo můžete hlasovat hvězdičkou ;)

Sparrowjackie ♥

Jack Sparrow & ...Kde žijí příběhy. Začni objevovat