Začátek

3 1 0
                                    

Ahoj, jmenuji se Elen Borinová. Tohle by bylo na úvod. Je mi 14 let, nemám sourozence a žiju jen s tátou, protože od nás máma utekla. Žiju na vesnici kousek od lesa. S mojí BFF Vančou tam chodíme docela často, je tam ticho a klid.

Konečně je pátek a naši rodiče se dohodli, že u nás Vanča může přespat. ,,Elen, dostala jsem skvělej nápad!" křičí na mě. ,,Jak si říkala, že se ti líbí David, co kdybychom mu zavolaly ?" ,,Cože?! Si se zbláznila ne?! Co mu jako řeknem?" ,,Jestli nechce přijít? Třeba ?" ,,Zdá se mi to jako špatnej nápad..." ,,Neříkej, že by jsi ho tu nechtěla!"

Tak mu Vanča napsala přes FB : ,,Čau Davide, nechceš přijít k Elen ? Třeba v 10 ?". Byl on-line, takže jsme se hned dočkaly odpovědi. ,,Na dnešek nic nemám, tak přijdu." Začaly jsme pištět radostí. Zkoukly jsme pár filmů a David už byl tady. Musel lézt oknem z koupelny, protože o tom můj táta nesměl vědět. Když přišel, pozdravily jsme se (znáte to). Ale pak jsme si řekli.... CO TŘEBA VYVOLÁVAT DUCHA?? 

Tak jsme počkali do té půlnoci a pak jsme někde vyhrabali svíčky, zapalovač, papír, tužku a klíč od půdy. A tak jsme začli,ikdyž jsme nevěděli koho vlastně vyvolávat. Tak jsme naráz všichni třikrát zopakovali ,,Vyvoláváme tě mocný duchu". Vanča řekla ,,Jestli jsi tu, dej nám znamení." V tu chvíli zhasla jedna svíčka. Já už byla nervozní a chtěla jsem odejít, ale nedovolili mi to. Pak jsme před sebe položily papír a tužku a Vanča se zeptala ,,Jsi holka nebo kluk?" Propiska se najednou zvedla a napsala že ,,holka". ,,Jak se jmenuješ ?" zeptal se David. Napsala že ,,Týna". Se strachem v očích jsem se zeptala na poslední otázku..


Tohle by bylo zatím vše. Doufám,že se vám tenhle příběh zatím líbí. Pokud ano ohodnoťte ho,okomentujte a sdílejte ať si přečte co nejvíce lidí :). Další část nevím kdy bude,ale bude :D :).

ByE ByE GuyZ  xD <3

Mezi dvěma světyWhere stories live. Discover now