Døn't Løve (JB)

2. Strach

*z pohledu nataly*

"musíme tam jít? Mě se tam nechce, bojím se. Utečeme spolu někam." Nahodila sem psí oči, a doufala že Chris nebude zamítat. "Ale notak lásko neboj, zkusíme to a když to nebude vyhovovat tak utečeme, dobře?" Chris promluvil. Bála sem se toho že to řekne. "Tak jo." odpověděla sem z cela jednoduše. Postavila sem se na špičky a dala mu pusu, ano na špičky abych dosáhla mími rty k těm jeho. Chutnali tak dobře přímo dokonale, nemohla sem přestat! Chris mě kousnul do rtu což znamenalo že ukončil naše líbání.

"Lásko měli by jsme jít. Máme být ve 12 ve třídě..." Nestihl odpovědět větu, rychle sem na něj zkřikla "A kolik je?! Nesmíme je přeci naštvat." Oba jsme se začali smát jak blázni. Ten jeho smích je tak dokonalej. Nad svími myšlenky jsem hned pokroutila hlavou, vzala jsem si věci ze země a vyrazila ke vchodu. Vůbec mi nevadilo že jdu bez svého miláčka!

*z pohledu justina*

"Butlere kurva kde seš?! Musíš mě hodit do práce! Přijdou mi tam dvě nový děti! Nataly Hoppkins a Chris jehož příjmení jsem zapomněl!" Křičel jsem na Ryana celkem hodně, ale kurva nemá mě srát! "No Justine sem tady můžeme jet!" "No konečně pan Ryan Butler se rozhodl vstát a udělat dobrý skutek." Proč mě každej dokáže vytočit zrovna když mi mají přijít nový lidi na to nějaký zlepšení? Proč vlastně stou prací neseknu, nenajdu si holku a odstěhuje se sní?! Byl by to tak dokonalej život, než se starat o ně! Nad svími myšlenky sem opět pokroutil hlavou a vrátil se zpět do reality.

no takže vím krátká část ale chce se mi spát od zejtra budu přidávat delší.části tyhle první 2 byli zatím trošku ukázkoví

takže comment vote potěší<3