Jdu kolem lesa, když vtom v lese uvidím zraněného králíčka. Hned sem mu přispěchala na pomoc, když v tom les vzplane a králíček zmizí .oheň mě obklíčí a tím pádem nemám žádnou únikovou cestu, když v tom uslyším příšerně otravný zvuk. Crrr Crrr Crrr a v tu chvíli se probudím.
S povzdechem vypnu budík. Ještě rozespalá vstanu a sejdu po schodech dolů do kuchyně. sednu si na židli a v té chvíli si mě všimne máma která celou dobu něco vařila. Dá přede mě hrníček s čajem. Najednou zazvoní u dveří." Běž otevřít Elisabeth. "Zvednu se se a jdu ke dveřím. Když dveře otevřu tak za nimi stojí vysoký hnědovlasí muž. "Můžu dále? "Rozpačitě se usměju. Jistě můžete. Tajemný muž mě obejde a jde směrem do kuchyně. Když se po chvíli vydám zpátky do kuchyně máma i neznámí muž už sedí u stolu. Taky si sednu a muž hned začne mluvit." jmenuji se Rudolf." Máma mu kývne jako že rozumí a muž znovu promluví. Jak jistě víte, tento rok jsme založili tábor. v tomto táboře zjistíte co budete v blízkým budoucnu dělat za povolání. Je vám už 17? Zeptá se mě Rudolf. "Ano, narozeniny sem měla před měsícem." Odpovím Rudolfovi a věnuji mu velký úsměv. lokomotiva odjíždí v 7:45."Rudolf ani nedomluví a moje máma ho přeruší. Ono je to povinný?"
Rudolf jí rozrušeným hlasem odpoví . Ano je to povinný, ale už musím odejít takže nezapomeň Elisabeth v 7:45 vlak odjíždí." S těmito slovy se zvedne a odejde. S mámou se ještě chvíli koukáme směrem kterým Rudolf odešel a pak se zničehonic máma zvedne a potichu řekne. Tak vypadá to že si budeš muset jít sbalit kufr. Přikývnu a pomalím krokem se vydám po schodech na horu do svého pokoje. Rychlostí blesku si sbalím kufr a poté si už jenom sednu na postel a koukám do stropu.
