Ze začátku to začalo nevině.Prostě jsem jen začala poslouchat Black Veil Brides.Když jsem je slyšela poprvé,bylo to jako bych je uz dlouho znala. Jako by už dlouho patřili do mého života každý den v roce.Potom se to začalo měnit.Všechno se začalo měnit.Realita. Oblíbenosti. Život okolo mě. Můj život. Moje myšlení. Já.Začala jsem nosit pouze černou.Přestala jsem být v kontaktu s ostatními lidmi. Přestala jsem vnímat realitu okolo sebe a žila jsem jen pro Black Veil Brides.Proč???Život temna a samoty mě vtáhli do sebe.Žila jsem realitu uvnitř klipů od Black Veil Brides.Vyžívala jsem se v jejich textech,imagi,klipech,životech.Oni mne změnily.Jejich pohled na věc ukryta vně textů.Nežila jsem život jako každý jiný teenager. Ja byla ... jiná.Nežila jsem ve stejné realitě jako ostatní.Ovládalo mě vše co BvB udělaliKdyž jsem četla texty tak jsem se v nich hned našla. Viděla jsem v nich pravdu.Četla jsem v textech o tom jak někdo křivdí někomu a hned jsem měla pocit že to tak je i v mém životě.Když se v textech psalo že je dotyčný outsider,měla jsem hned pocit že já jsem také outsider.Když se v textech psalo že je nikdo nemiluje a nemá rád, že jsou sami.Měla jsem automaticky pocit že jsem na světě sama a že jsem nenáviděná. Ikdyž to tak nikdy nebylo. V té době jsem to však neviděla. Byla jsem zaslepena pocitem ukřivdění,neporozumnění,vyčlenění.V té době jsem měla hned několik fobií.Jednou z nich byla fobie z radosti protože by se mohlo stát něco strašného.A taky se mi to tak dříve a vlastně i občas teď stává/stávalo.Mám úžasný den,a potom se to něčím pokazí. Ale už to neni tam jako dřív.Měla jsem pocit že mi pořád někdo lže a křivdí. Že mi nikdo nerozumí.Právě Od toho jsem měla Black Veil Brides.Jejich život v jejich klipech vypadal tak bezstarostně. Chtěla jsem v nich žít.Texty byli depresivní a já to milovala. Každý den jsem je poslouchala dokola a každým dnem jsem byla temnější. Chtěla jsem být jako oni. Mít vlastní image.To se mi povedlo.Povedlo se mi ale také odehnat od sebe pár lidí. Myslela jsem že jim ubližuji jenom tím ze žiji.Měla jsem několik nálad.Náladu kdy jsem myslela že každý ubližuje mě a nenáviděla jsem ostatní. A za to sem pak nenáviděla sebe.Potom náladu kdy jsem měla pocit že ubližuji ostatním a za to jsem se také nenáviděla.
Je to vlastně takový paradox. BvB mě naučili Nenávidět samu sebe. Ale přesto jsem měla pocit že jedině oni mě mohou pochopit a donutit se mit ráda.
