Nějakou už tu dobu přemýšlím, jestli ti, kteří jsou moji přátelé, jsou doopravdy ti, kteří si zaslouží můj čas.
Nikdy jsem neměla kupu přátel, se kterýma bych chodila na kafíčko a tak. Ve třídě jsem byla jaksi napřed. (Psychicky i fyzicky.) Teď už jsme se srovnali ale i tak tam nacházím jen 1-2 kamarády se kterými si opravdu rozumím.
Proto jsem se začala bavit s někým starším, někdy dokonce kluky. Kluci se vzájemně nepomlouvali... Dobře, kecám, pomlouvají se ale ne v takové míře jako my holky.
Přišlo a přijde mi že chlapci jsou v kamarádství lepší. Vtipkují s vámi jako perverzní puberťáci, hrají jako malé děti ve školce(nemyslím hru na doktory...), nebo s vámi jako dospělí probírají politiku.
I když já moc právo porovnávat nemám, protože jsem nikdy neměla moc kamarádů, ať už holek nebo kluků.
Samozřejmě záleží jaký zrovna kluk to je, nemůžete předpokládat že takový bude každý. Ale já měla to štěstí (spíš štěstí v neštěstí, dozvíte se dál dole), že jsem takové lidi našla.
Nějak se stalo, že jsem své nové kamarády začala porovnávat s těmi ze třídy a začala je odsuzovat a trošku i nesnášet za to, že nejsou vyspělý, inteligentní, přitom je od mých nových kamarádů dělil jeden jediný rok.
A tak jsem se začala od nich stranit. Někdy jsem s nimi prohodila slovo, když jsem se nudila o přestávce a nebo se prostě nechtěla učit ruštinu, předmět poslaný samotným ďáblem.
Ale jak už to bývá, věci se mění a tak i lidé. A já jsem nakonec poznala i stinnou stránku těchto lidí. Nějak mi došlo, že tady ty lidi v životě nepotřebuju a chtěla jsem se vrátit zpátky ke své třídě.
Jenže se mi zdá že už je pozdě, držela jsem si odstup tak dlouho že už to je ve třídě tak zažité.
Teď trávím přestávky sama v lavici a učím se. Někdy zajdu s lidma ze třídy ven, ale pořád mi příjdou horší než starší kluci. Ale když jdu ven s nimi, není to to, co bývalo.
A tak vám radím, i když na to nemám právo, aby jste si ze života vystrnadili ty, kteří vám za to nestačí ještě dřív, než je budete mít natolik rádi, že prostě od ních odejít nemůžete ani nechcete.
Prostě F.F.F. (Fuck fake friends = s*r na falešné přátelé)
Teď jsem zněla jak nějaká hlavní hrdinka romanťáku se špatným koncem....
ČTEŠ
About Me...
RandomNěco, kde si vylévám srdíčko a je to něco jako můj veřejný děník. Budu si tu třídit myšlenky, probírat témata která mě zajímavý a sem tam si možná hodíme i nějaký tag. Ano, vím že za tohle půjdu do pekla, ale mě tahy tak strašně baví!
