t w e n t y s i x

609 39 14
                                    

Korekce (✔)

,,Vstávej, musíme s klukama za Bartem." Zasmála se Madison a snažila se mě odtáhnout z gauče, jenže já jsem se pevně držela a nechtěla se ho pustit. Nechtěla jsem se vidět s Cameronem. Ano, pokročila jsem a už mu neříkám Cam.

,,Nejdu."

,,Musíš mu ukázat, o co přišel! Máme hoďku, takže něco dokážu udělat." Usmála se, což mě pobudilo. Měla pravdu. Musím mu ukázat, o co přišel. I když to vlastně byla moje vina.

,,Kouzli." Zasmála jsem se a podala ji ruku. Postavila mě a zavedla do jejího pokoje, kde mě usadila na stoličku. Donesla si několik kosmetických taštiček. Jestli to stihne za hodinu, budu ji obdivovat.

Nejdřív mi napatlala něco na oblečej, pak to zapudrovala. Vykonturovala mi rysy — upřímně to nechapu, ale nechtěla jsem ji do toho kecat — pak mi dala rudou rtěnku a překecala mě k umělým řasám. Nakonec mi začala dělat něco s obočím. Když jsem se koukla do zrcadla, nemohla jsem uvěřit, že to jsem já.

,,Máme ještě půl hodinu na výběr oblečení." Zasmála se a táhla mě k šatníku, ze kterého vytáhla kupu jejího oblečení. Po několika minutách, vytáhla černý crop top s dlouhým rukávem, černé džíny s dírama na kolenách, červeno-černou kostkovanou košili a adidas superstary. Když jsme ty boty viděla, měla jsem sto chutí říct Moji milášci.

,,To si mám obléct?"

,,Ne asi. Máš si z toho ušít vlajku ..." zasmála se.

,,Tak mi dej šicí stroj a do večera to je hotový." Zašmátrala jsem po těch věcech.

,,Ne, ty si je hezky oblečeš a mi ti v Evropě seženeme nějákého boye a ty na Camerona zapomeneš, jo?"

,,Já na něj nechci zapomenout.." vzala jsem si od ní oblečení.

,,Kizzy, poslouchej mě," koukla mi do očí. ,,Vím, že ty nemůžeš za to s Wrenem, ale i když se nic nestalo, tak ti Cameron nevěří. Zennie mu šukala s každým na každým rohu a on s ní chodil bůhví jak dlouho. Vy dva spolu chodíte měsíc a několik dnů a on z něčeho, co se nestalo dělá bordel, jako by jsi se vychrápala s jeho bratrancem a Cameronovi oznámila, že s tím bratrancem čekáš děcko!" zuřila. Pomalu jsem ji uklidnila a následně jsme se šly převléct, abychom mohly vyrazit.

Vyšly jsme ze dveří s Gilinskym v patách. Zazvonili jsme a vyčkávali než nám někdo otevře. Po chvíli se ve dveřích objevil Hayes a hned jak mě spatřil, mě mačkal v objetí.

,,Neviděli jsme se jen pár hodin, nedělej z toho to, jako bychom měli setkání po pěti letech." zasmála jsem se. Jen pokrčil rameny a vedl mě do obýváku, kde byla část kluků, což byl Johnson, Carter, Matt, Nash a pak tady byla Taylor s Camilou.

,,Ahoj, děvko." slyšela jsem tiché zamumlání od Taylor, které jsem slyšela jen já protože jsem seděla vedle ní na gauči. Něják jsem to neřešila, protože bych ji vydrápala oči.

,,Chcete slyšet vtip?" usmál se Nash. Všichni začali zběsile vrtět hlavou a naráz řekli ,,Ne."

,,Proč ne?" zeptala jsem se.

,,Jestli chceš spustit nekonečnou éru 'Knock knock' vtipů, tak řekni ano." Řekl Hayes a když jsem chtěla říct ano, zacpal mi pusu.

,,Jste na mě hnusný." zamumlal Nash a na oko se urazil.

,,Pochop, že říct ano by bylo jako nechat Cartera prohlídnout se v zrcadle. Už bys nepřestal." Vysvětlil Johnson a já se rozesmála. Musela jsem obličj zabořit do Hayesova ramene, protože smích neustával.

never be alone | magconKde žijí příběhy. Začni objevovat