Spasena před smrtí

TELEFONÁT

Je sobota ráno, přesněji 7:15. Normálně bych ještě spal, ale to povídejte mé feně Andy. Potřebovala se vyvenčit, a tak škrábala na dveře, kousala moji peřinu, a když jsem se i tak otočil na bok a chtěl spát, vyskočila na postel a začala mi lízat obličej. To už jsem nevydržel a otevřel oči. Andy na mě radostně pohlédla a čumákem mě popoháněla, abych už šel do koupelny a oblékl se. Poslechl jsem ji a za necelých 10 minut jsme šli po schodech od domovních dveří. Vítr studeně foukal, a tak jsem si přitáhl rolák ke krku a s Andy jsme se vydali co noha nohu mine směrem k parku na rohu ulice.
Když jsme o hodinu později přišli domů, voněla celou místností mamčina míchaná vejce s cibulkou a slaninou. Andy se oblízla a udělala loudící kukuč. Naložil jsem si vajec vrchovatou mísu a s plnou pusou jsem houkl na rodiče:

JÁ: ,,Budu snídat nahoře.''

Ti nic nenamítali a já jsem se odšoural do mého pokoje a zabouchl za sebou dveře. Stíhal jsem i jíst a dokonce hrát na počítači online hry s kámošem. Přerušilo mě zazvonění mobilu v kuchyni a slyšel jsem tlumený hlas mého táty. Za pět minut potom stál v mém pokoji s ustaraným výrazem:

TÁTA: ,,Babička je v nemocnici, právě mi volali. Po obědě se za ní pojedeme podívat, jak se má.''
JÁ: ,,To bude dobrý tati, neboj.''

Taťkovi se trošku ulevilo a dodal:

TÁTA: ,,Jo a ukliď si tady, to že seš chlap ještě neznamená, že tady musíš mít smrad. Aspoň koš si jednou za čas vynýst můžeš.''

Počkal jsem až taťka odejde, vypnul jsem počítač a posbíral špinavé nádobí.
---------------------------------------------------------
Zaklapli jsme dveře od auta. A zamířili jsme k hlavní nemocniční bráně. Automatické dveře se před námi samy otevřely a vpustily nás do roje - sestry a doktoři v bílých pláštích, pacienti a návštěvníci se míhali všude kolem. Plno chodem, plno dveří. Po kratším hledání jsme konečně byli...

Ahoj, co říkáte na moji novou knihu? Líbí?
Budu moc ráda za votes a komentáře.
Mám vás moc ráda
Vaše prnicess123 ❤️❤️❤️