Školní výlet

855 32 5
                                    

Jedete se školou na dvoutýdenní výlet do Anglie, tvoje nejoblíbenější skupina je 5SOS a tvůj nejoblíbenější člen je Ashton.  Doma si balíš kufr a už se nemůžeš dočkat až budeš v Anglii, pořád o tom mluvíš a rodiče tím už pěkně štveš. Už chceš zítřek! Pořád to opakuješ a nemůžeš se dočkat. Je večer a jdeš si lehnout, nemůžeš vůbec, ale vůbec usnout, ráno se vzbudíš a rodiče tě odvezou na letiště k tvé třídě a učitelce. Rozloučila jsi se s rodičema a jdeš ke třídě....

*Na letišti*

"Ahoooj! Tak jsem tu!" křičíš, když jdeš ke třídě. Tvoje kamarádky za tebou běží a kříčí "Taky už se tak nemůžeš dočkat? To je něco úžasného!!! OMG!" S holkama si povídáš a v tom vás zastaví učitelka "Ehmmm, Zdravím vás, jsme tu všichni? Nezapomněl se někdo doma v posteli?" postupně vás počítá .."1, 2, 3, 4, 5, Adame!!! 6, 7, holky nerušte mě a buďte v klidu!! 8...osm?..sakra..nemelte s sebou!!!, znova! a seřaďte se za sebe!!" mezi tím co vás podruhé učitelka počítá říkáš kamarádce, že strašně potřebuješ jít na záchod ať na tebe počkají a odběhneš, jenže jsi si nevšimla, že kamarádka měla v uších sluchátka, takže tě nemohla slyšet. Asi po 10 minutách přiběhneš a tam nikdo, jen tvůj kufr, lekla jsi se, čapla kufr a běžíš k prvním dveřím do letadla, proběhneš a běžíš dál, v tom ochranka na tebe hulákne "A co letenka?" zvedneš ruku s letenkou a křičíš "Tady! Omlouvám se, nemám čas pospíchám! Třída už tam dávno je!" ochranka nad tebou mávne rukou a pokračuje v kontrole letenek..Kufr ti uklidili a řekli ať se posadíš, ale něco se ti nezdálo, neviděla jsi nikde nikoho z tvé třídy, šáhla jsi do kapsy pro telefon, že zavoláš kamarádce, ale neměla jsi signál "Kruci!! co budu jako dělat?" Najednou se v rozhlase ozve "Dobrý den, vítáme vás na palubě, prosím připoutejte se, budeme startovat, užijte si let a za pár hodin budeme v Austrálii" *spadne ti telefon z ruky* "Cože??? Austrálie? děláte si srandu? já letím do Anglie! né do Austrálie! pane bože, co budu dělat!" ...Tak tam jen tak ty hodiny sedíš a koukáš do sedačky, když v tom oznámí letuška, že budete přistávat v Sydney a že už letadlo nikam jinam neletí. "Fajn, pujdu a najdu někoho kdo mi snad pomůže najít nějaký hotel nebo mi nabýdne ubytování, jinak nevím co budu dělat.." Vyjdeš z letiště a bloudíš po Sydney, najednou začalo pršet a ty nemůžeš jít do hotelu, protože ti ještě nebylo 18, tak jsi si položila kufr na zem a sedla jsi si na něj.."No bezva, takhle jsem si těch 14 dní nepředstavovala" jak tam jen tak sedíš na tom dešti a mrzneš, najednou u tebe zastaví takové pěkné černé auto, ale ty si toho nevšímáš a dál si tam jen tak sedíš. "Jsi v pohodě?" ozve se..Zdvyhneš hlavu a málem ti vypadly oči z důlků, nemohla jsi uvěřit svým očím a uším a prostě všemu, před tebou stál Ashton, ten Ashton Irwin!

Pokračování příště :D :) a omlouvám se za chyby :))) 

Školní výletKde žijí příběhy. Začni objevovat