10. Díl

48 3 0
                                    

Vystoupili jsme a šli pomalým krokem ke vstupním dveřím. Jakmile jsme došli, agové je otevřeli a my se vydali dlouhou chodbou a po chviličce jsem uviděla proti nám kráčet Nigar a Harryho Pashu. Uklonila jsem se a oni se uklonili Zaynovi „Výsosti srdečně Vás vítáme a je nám ctí že jste přijal naše pozvání" řekla Nigar „I nám je ctí Nigar" řekl jí vlídně Zayn. Se Zaynem jsme rozdělili (myslím tím, že já jsem zůstala s Nigar a Zayn šel s Harrym).

S Nigar jsme odešly do zahrady, posadili jsme se do zahradního altánku a začal si povídat.

Rozhovor:

F:Kdy byla Larisa popravena?

N: Jakmile jsme odešly ze Sultánovi komnaty, Agové ji ihned odvedli k palácovému popravčímu.

F:Nechápu jak mě mohla zradit, moje setra byla její kamarádka a když jsme byly odvezeny sem řekly jsme si, že se neopustíme.

N: Fatmo, byla to konkubína jako každá jiná, žárlila na tebe a nedokázala překousnout, že jsi se dostala do podvědomí sultána a čekáš s ním dítě. A navíc byla na straně Leily Sultan.

F:Ale já myslela že to byl jenom obyčejné otrokyně.

N: To ano, ale den po halvetu, si přišla sultánka vybrat nové služebné a Larisa byla mezi nimi. Jako všechny své služebné i Larisu nakazila tou svojí nenávistí vůči konkubínám.

F: Tak to by vše vysvětlovalo.

N: Možná, ale je to není všechno, je tu ještě někdo další.

F: Kdo?

N: Alika Hatun, snaží se tě zbavit, jak jen může, dávej si na ní pozor.

F: Ano vím, Esmahan a Ayse mi vše řekly. Prý je stejně pomstychtivá jako její paní.

N: Ano, Leila nakazila tou svou pomstou i ji a tak aby se jí zavděčila se každému mstí, každou konkubínu buď vyhnala, nebo nechala na příkaz své paní zavraždit.

F: To snad není možné!

N: Ale je nikdy, už jsem nedoufala, že někdy přijde dívka, jež Leilu dostane tak na dno, že bude schopna toho, co právě dělá.

Jen jsem přikývla a všimla jsem si, že k nám běží jeden Aga, když k nám došel uklonil se „Má paní, Sultán chce již odjet domů, prý už je pozdě" řekl „Jistě už jdeme" řekla a my se vydaly za ním.

Když jsme došly, Zayn už stál u kočáru, rozloučila jsem se s Nigar a Pashou a odešla za ním, pomohl mi do kočáru a poté sám nastoupil a vyjeli jsme zpátky k paláci, dali jsme se do rozhovoru. Řekl mi co vše co se dozvěděl a já to naoplátku řekla jemu. Když jsme zastavili a vystoupili, uviděli jsme k nám jít Esmahan a Mihrimach, která plakala, jen jsem viděla, jak Zayn rudnul „Co stalo?" Zeptal se, když k nám došly „Výsosti Leila Sultan ji opět uhodila" řeka lítostivě Esmahan „Co se jí zase nelíbilo?" Zeptala jsem se „Byli jsme s Osmanem na zahradě a já jsem si vzpomněla, že jsme měli být u matky rozeběhli jsme se k její komnatě a když jsme vstoupili, hned se na mne rozkřikla a uhodila mě a tak mě Osman odvedl k Esmahan" řekla s brekem „A dost tohle už přesahuje všechny meze!" Řekl naštvaně vzal Mihrimach do náruče, mě vzal za ruku a vedl nás k paláci.

Pozn. Krásný večer! Jsem tu s dalším dílkem, opět je to jeden z těch kratších. :D

Takže jako vždy doufám, že se líbil a moc děkuji za všechny ohlasy.

Jenom bych chtěla říct, že zítra až do neděle odjíždím na dovolenou a počítač si s sebou neberu, tak doufám, že to ty čtyři dny vydržíte. :D a v neděli se zase sejdeme u další části.

Tak to by bylo dneska všechno a v neděli jsem tu zase jako na koni.

Bianca

SultánkaKde žijí příběhy. Začni objevovat