5.Díl

111 7 0
                                    



Ještě bych chtěla na začátek něco říct.

Když jsem se včera dozvěděla, že Louiho mamka podlehla leukémii, byl to pro mě šok, a nejen pro mě, ale i pro mé kamarádky a pro zbytek našeho fandomu...Jay byla úžasná žena, i když jsem ji neznala, byla součástí našeho fandomu, figurovala v mnoha úžasných povídkách.

Jak včera řekla moje nejlepší kamarádka @Filimcve „To co se stalo nám akorát dokazuje, že můžeme mít miliony peněz, ale zdraví si za to nikdy nekoupíme."

Takže dnešní díl bych chtěla, Jay  věnovat.

Budeš všem chybět, ale navždy budeš žít ve svých úžasných dětech...Odpočívej v pokoji, Jay 

Dovedl mě do krásné komnaty byla různě zdobená, uprostřed pokoje stála velká postel, byla tu i vypolstrovaná sedačka (nevím jak to nazvat), krb, zrcadlo a další krásný nábytek, na zemi stály velké zlatem zdobené truhly, u kterých stály jak jsem zjistila Esmahan a Ayse „Ty jsi určitě Elizaveta" řekla mi jedna, jen jsem přikývla „Já jsem Ayse a tohle je Esmahan" řekla mi „Těší mě" odpověděla jsem „Sumbile můžeš odejít my se oni postaráme a potom tě zavoláme" řekla Esmahan a Sumbil odešel Ayse ke mně přistoupila a sundala mi svetřík a poté šaty oblékla mi modré šaty se zlatým opaskem a na krk mi daly safírový náhrdelník a do uší náušnice stejného tvaru a barvy a na nohy mi daly bílé boty se třpytkami, vlasy my nějak navlnily a vložily do nich ozdobu ve tvaru květiny v modré barvě. Když jsem se na sebe podívala do zrcadla nemohla jsem uvěřit vlastním očím... bylo to prostě... úžasný „Simbule!" zakřičela Esmahan a on během minuty vstoupil do komnaty „Elizaveto jdeme" řekl Sumbil a vyšel z komnaty „Teď ti Sumbil bude říkat co máš dělat, ale neposlouchej ho poslechni své srdce ono ti ukáže cestu" řekla mi Esmahan přikývla a odešla jsem za Sumbilem. Odvedl ke komnatě ze, které se ozývala hudba a smích nadechla jsem se a stráže které stáli u dveří mi otevřeli dveře vešla jsem a všimla si 3 otrokyň které byly stejně krásně oblečeny jako já začala hrát hudba nejdřív jsem nevěděla co mám dělat, ale sebrala jsem poslední zbytky odvahy a začala tančit když tanec skončil klekla jsem a najednou jsem uviděla, jak ke mně letí fialový šátek vzala jsem ho ruky vstala a uklonila se. V ten moment pro mě přišla Nigar Kalfa „nyní půjdeš se sultánem k němu do komnaty jasné" pošeptala mi přikývla jsem a uklonila se, sultán rozpustil veselí a všichni odešli, až jsem tam s ním zůstala jen já.

Tak jsem zpět s dalším dílem, dneska asi odpustím od zbytečných slov.

Doufám že se díl líbil a brzy se sejdeme u dalšího dílu.

SultánkaKde žijí příběhy. Začni objevovat