Tajemný les

Šok

Parta kamarádu projíždí vesničkou. V rádiu jim hrajou krásné letní songy. Jenže Katka najednou  prudce zabrzdí. Štefan s Jirkou se lekli. A hned se ptají Katky co to děla?! Katka jim odpovída, že už nechce řídit ať jde řídit Štefan. Štefan jenom kývá hlavou, že jo ale ať si přesedne na místo spolujezdce. Jedou dál a přijíždí k nějakému baráčku. Z venku vypadá strašně hezky. Štefan zpomaluje. Jirka se ohlíží. Najednou Katka říka ,, Na to jaká je to pěkná vesnice jsem tu pořádně neviděla nikoho venku, proč?" Ale najednou vidí jak z domů vychazí žena se dvěmi dětmi. Chlapečkem a holčičkou. Chlapečkovi může být tak osm let a holčičce šest. Holčička s chlapcem se začli pošťuchovat, ale v tom je žena okřikla. Najednou se žena ohlídla k našemu a autu. Štefan ztahuje okénko. Žena jde k nim. Je u okénka a ptá se Štefana, co potřebují zrovna tady u nich? Štefan si zakašlává a mluví ,, Jedem na výlet chcem spát někde ve stanu, ale nevíme kde ... (Obloha se zatahuje a vypadá to, že bude pršet) a vypadá to, že bude bouřka nevíte kde by jsme mohli přespat? Žena se otáčí na děti a ríká jim ať jdou domu. Děti odchází. A žena povídá ,, No nechala bych vás u nás přespat, ale nemám tolik místa. Budete muset jet někam jinam. Hlavně nespěte v tomto lese." Jirka, Štefan a Katka se na sebe tak divně podívali. Žena se zídavím hlasem ptá ,, Děje se snad něco?" Katka se na ženu dívá a říká ,, Né nic, ale už budeme muset jet. Naschledanou." Štefan zvedá okénko a jede pryč. Asi po dvou kilometrech jízdy směrem k lesu začíná strašně moc pršet. Auto se blbě řídí. Pořádně nevidí na cestu a klouže to. Když ale v tom ... Cítí ránu ... Někdo je ze zadu naboural ... Auto se otačí a letí na střechu. Štefan je zaklíněny za volantem a nevnima okolní svět, Katka je v šoku a Jirka ten je probodnuty kovovou tyčí skrz na skrz ... Ale pořád Jirka žije. Zažívá strašnou bolest. Křičí o pomoc, ale nikdo ho neslyší. Pomalu už ztrácí vědomí.

Najednou se všichni tři probouží v jedné malé místnosti. Nemají u sebe zádné věci. Mají strach, neví co se s nimi bude dít dále. V tom najednou slyší kroky. Jdou směrem k nim. Otvírají se dveře. Do místnosti vejde straší chlápek. Může mu být tak 60 let. Má v kapse od kalhot zbraň. Jakou si pistol a kapesní nůž. Katka má strašný strach. V tom najedou ten můž promluví. Povídá ,, Nechci vám nějak ublížit. Projížděl jsem zrovna okolo když jste se vyborali. Pomohl jsem vám. Přinesl jsem vám jídlo. Musíte jíst a pít." V tom se ho Štefan ptá ,, Kde máme naše věci?" Chlápek odchází do další místnosti. Vrací se v rukou nese jejich věci a říká ,, Zbytek věcí máte u mě ve skříni." Katka si oddychuje. A přemýšlí co se stalo a jaký je den. Tak se ho ptá co je dneska za den. Chlápek odpovídá 18.9.2017. Katka se ho ještě ptá ,, Kde to jsme?" Muž mlčí. Štefan se porozhlíží po místnosti. Muž se obrací k nim zády a odchází, zavírá dveře. Katka si bere mobil a snaží se zavolat někomu o pomoc. Ale není tu signál. Z ničeho nic se ozívá strašná rána. Jako by snad něco velkého spadlo. Taky že jo. Muž omylem schodil stojan s noži. Naštěstí se mu nic nestalo. Jirka si vzal svůj tác s jídlem. Na kterém byl hrášek, rýže a nějaká omáčka. Bere si lžíci a zkouší první sousto. Přežvykuje. Dělá u toho ksichty, ale je to dobrý dá se to jíst. Má hlad nic jiného mu nezbývá. Katka má taky hlad a tak si bere taky tác s jídlem. A jde jíst. Jediný Štefan furt přemýšlí jak by mohli odsud utéct. Asi po čtyřech hodinách přichází ten můž znova. Štefan nemešká a bodl chlápka jídelním nožem do krku. Můž padá k zemi. Všude je krev. Štefan řve na Katku s Jirkou aby si vzali své věci a utekli. Vybíhají ze dveří. Jsou v místnosti kde je stůl. Na tom stole jsou mučící nástroje. Je tam sekáček na maso, motorová pila, ostré velké nože, pilku na maso, vrtačku, a další nástroje. Všude  na tom stole je krev. Možná lidká. Naproti stolu je křeslo, také celé od krve. Mají hrozný strach. Jdou k venkovním dveřím. Otvírají dveře. A jsou...