9 dní v Chorvatsku na lodi

Kapitola 3. Výlet po moři na motorové lodi, a fishpicnic

Jak jsem se vzbudil, mamka s taťkou ještě spali. To mě nějak nepřekvapovalo. Rodiče i doma spí věčinou skoro do půl desáté. Pak jsem koukl na hodiny a bylo 8:04. Moje první kroky vedly do kuchyně kde jsem si dal k snídani chleba s lipovým medem a teplé kakao. Asi se divíte že zrovna v takovým si já k snídani dám kakao? Ještě k tomu teplé? Asi fakt nejsem normální. A pak se najednou mamka vzbudila. ,,Dneska si půjčíme motorovou loď. Takže se máš na co těšit."Jak jsem dojedl, šel jsem si do koupelny vyčistit zuby, umýt si obličej a dát si deodorant. Pak se vzbudil i taťka. Já jsem se šel namazat opalovacím krémem. A pak, až jsme se všichni nachystali, než jsme se zbalili atd. ... Tak jsme došli po schodech dolů a čekali jsme na Martyho rodinu. Asi za dvě minuty přišel Marty ,,Ahoj Marty. Jaktože jdeš sám?" ,,Ahoj Andy, no rodičům to samozdřejmě trvá, a tak jsem prostě vyšel dřív." ,,Aha, tak to chápu." Řekl jsem s úsměvem. A pak přišli i rodiče Martyho. To jsme se samozdřejmě všichni pozdravili, a pak jsme šli. Netrvalo to dlouho, než jsme došli k moři, a k půjčovně těch lodí. Pak rodiče něco doplatili atd... A potom jsme se konečně plavili po moři. Bylo to supr. Okolo takový ty solný skály a písečný pláže a ty palmy... no prostě...PARÁDA!! Pak jsme zastavili u nějakýho divnýho břehu a pak jsme teda vystoupili. Já jsem se samozdřejmě zeptal mamky: "Co to je mami?,, To je ten fishpicnic.,, "Cože?,, "A co tam budeme jíst?,, "Grilovanou makrelu Andy.,, "Aha,, Řekl jsem naštvaně. Pak od toho divnýho břehu vedla nějaká prudká cesta do kopce a tu cestu jsme vyšli a potom tam byly nějaký židle a na ty jsme si sedli.A na ten náš stůl  číšníci nesli "Grilovaný! Makrely!,,Ještě k tomu. To mě naštvalo protože mě makrela nechutná. No snědl bych(kdybych musel) spíš uzenou. Ale byly k tomu hranolky ale byly hrozně mastný a nasátý tukem proto byly tak křupavý. No, já jsem těch hranolek trochu snědl, ale bylo my z nich trochu špatně. Potom tam byl ještě salát z bílé řepy ale v tom byly rajčata a okurky. Který mám o hodně radši než nastrouhanou bílou řepu. Ale pak jsem měl teda ještě hlad. A pak jsme s Martym šli okolo tý menší restarace kde jako nebylo nic moc. A pak jsme zešli ze schodů a bylo tam WC. Vypadalo to ve vnitř divně protože tam lidi obvykle nejezdí a u umyvadla a všude okolo byly hadičky a ještě k tomu to tam smrdělo. A pak jsme jeli zpátky a cestou jsem měl teda velkej hlad a rodiče neměli nic na svačinu. Ale ta cesta byla taková nudná. Ale hráli tam dobrý moderní písničky. A pak jsme vystoupili a rozhodli jsme se že půjdeme na zmrzlinu. Ale naštěstí mě rodiče dovolili, že si můžu dát zmrzku. Já jsem si dal lolypop, což chutnalo jako žvejkačka, nebo jako ten mamčin název: Jako zubní pasta. Ale reálně to chutnalo úplně jinak (nežta zubní pasta). A potom jsme se prošli okolo toho městečka a bylo to moc hezký. Protože ještě ten západ slunce, a ještě to moře, to je teda bomba. Potom jsme šli do kopce, a ta ulice ve které jsme šli a mohla se ta ulice jmenovat taky ulice místích koček protože: Kam se koukneš na schodech kočka, na silnici kočka, u baráku u dveřích kočka a pod autem kočka a tak. A pak mi mamka ukázala apartmán, kde jsme byli když mě byli tři. A tak mi to připomínala že jsem byl ještě malej roztomiláček. A teď že už jsem takovej kluk. A potom jsme byli u fíkovníků, a nasbírali jsme nějaký. A pak jsme dorazili na loď a já jsem si vičistil zuby, a zapadl jsem do betle.
Já doufám, že se vám tato kapitola líbila. A omlouvám se za to zpoždění v psaní. No škola. Není na to velkej čas. Ale každá hvězdička a hlas a koment mě moc potěší. Budu za to moc rád. A těšte se na další kapitoly. A doufám, že si na ně udělám nějaký ten čas. Dneska teda 700 slov. Ahoj. Váš LUCKYond.