Notice me! Damn Victor! [Yuri on Ice]

01.

Není to dávno co se Yuri Katsuki přistěhoval do Ruska za Victorem Nikiforovem a jako by to nestačilo, trénovali na tom samém stadionu jako já... Já toho zmetka zabiju, nestačilo by, že skrz něj mi Victor nesplní to co slíbil ale teď se přisere i sem... Myslel jsem si když jsem je sledoval trénovat. Stál jsem opřený o mantinel a sledoval je trénovat a hlavně jsem sledoval pohled Victora jak se upřeně dívá na Katsudona.. Štvalo mě to a docela hodně, v ruce jsem drtil mantinel. Toho si všimla Mila, která opodál projížděla instagram „Yuri, zas chytáš nervy z toho, že se sem Yuri přistěhoval?" zvedla pohled a podívala se přímo na mě, narovnala jsem se a měl ten svůj vražedný pohled „Takže ano" Zadívala se na ně a jen zakývala „Nejde jim to zas tak zle ale za to tobě jde zle se ovládat" Už jsem cítil praskání dřeva na mantinelu, pustil jsem ho a otočil se zády a šel k šatnám „Yuri ale tréning ještě neskončil!!!" zaječel na mě Yakov. Ignoroval jsem ho a jen jsem nepatrně zahlédl jak se Victor sklání nad Katsudona, zatnul jsem pěsti a odešel pryč.

Sedl jsem si na lavičku v převlékárně a sledoval zem, přemýšlel jsem nad tím, proč mi tolik vadí, že se Katsudon na Victora tak lepí a naopak. Udeřil jsem do lavičky a v tu se vzadu objevil Katsudon a usmíval se „Unavený Yurio?" už jen jak na mě promluvil mi nabíhaly žíly na spánku a na ruce „Nejsem Yurio!" řekl jsem podrážděným hlasem a přezul se. Brusle jsem si hodil do skříňky a zamkl si ji. Katsudon se na mě podíval „Promiň pokud jsem tě nějak naštval" řekl tím svým typickým hlasem. Zatínal jsem pěsti co to jen šlo jen abych mu jednu nevrazil nebo abych nerozdrtil dvířka od skříňky „A i kdybych byl unavenej tak ti to může být jedno a radši jdi trénovat jinak tě rozmetu na dalším mistrovství jako to bylo v Barceloně!" řekl jsem uraženě a na patě se otočil a odešel pryč.

Po cestě domů jsem potkal Otabeka „Zdar Yuri jak šel tréning?" zeptal se, překvapil mě že se tu objevil „Co ty tu děláš?" zeptal jsem se ho a koukal na něj skoro jako na ducha „No, mám pauzu od tréningu, přeci jen nedávno skončilo mistrovství takže není nač spěchat, tak jsem se rozhodl se sem jít podívat po dlouhé době" usmál se a já na něj furt civěl „Nechceš jít někam do baru?" zeptal se a já jen kývl „Můžeme, docela mi to kopne" řekl jsem trochu podrážděně „Děje se něco?" vyptával se „To ti řeknu až v tom baru, tady to nechci rozebírat"

Usadili jsme se do baru nedaleko stadionu, kde trénuju. Otabek si objednal nějaký drink s vodkou a já si objednal nějaký bez alkoholu „Tak o co jde?" zeptal se znovu a já nevěděl kde začít „No.." zasekl jsem se „No tak Yuri, jsme kámoši tak se mi svěř" podíval jsem se na něj „Problém je Katsudon, to jak se lepí na Victora tak mě dožírá a sere na vysoké úrovni, dneska jsem málem rozrazil skříňku a nechápu proč mě to tolik dožírá" zatínal jsem pěsti „Není to tím, že stále chceš aby ti Victor splnil to co nedodržel?" Kápl na hřebík „Nejspíš jo, prostě toho Katsudona musím zničit" Otabek se potichu zasmál „Nebo to bude tím, že chceš Victora jen pro sebe, že k němu něco cítíš?" odklonil jsem pohled „To jsem neřekl!"Odfknul jsem. Otabek se docela hlasitě zasmál na celý bar „Vypadáš jako jedna z těch žárlivých holek" Dopil jsem „Jdu zpět na stadion tak se měj" otočil jsem se a odešel „Mohl mi tu nechat peníze" namítl.

Po příchodu na stadion se v šatně přezouvala Mila, která byla na odchodu „Si zpět? Ale víš, že tu už není Yakov ale jen Victor a Yuri?" zeptala se mě „Ano vím, je mi to jasné ale trénovat budu i za jejich přítomnosti, Katsudona porazím" Mila ke mně došla „Hlavně netrénuj naštvaný" poplácala mě po rameni a odešla. Odemkl jsem skříňku a přezul se. Došel jsem k mantinelu a vešel na led „Yuri pauza!" zavolal Victor na Katsudona. Já se šel rozjezdit, led byl už prázdný. Katsudon se šel napít a sednout si. Zahlížel jsem na něj a nesoustředil se na jízdu „Yurio!! Můžeš na chvilku?!!" zavolal Victor. Otočil jsem se a dojel k němu blíž „Co chceš?" zeptal jsem se podrážděně, naklonil se ke mně a šeptl „Co to mělo ráno znamenat v šatně, Yuri mi to řekl" Zatnul jsem ruku když jsem svíral okraj mantinelu v ruce „Není to jedno? Radši si hleď Katsudona" nedělal jsem si potřebu s tím mu říkat jménem. Victor mě chytl za bradu a můj pohled si nasměroval do svých očí. Podíval jsem se mu do nich a nedovedl jsem nijak odporovat „Dávej si bacha na jazyk" řekl mi a usmál se, odstrčil jsem jeho ruku a pak jsem šeptl „A ty si laskavě něco uvědom" šel jsem trénovat. Byl jsem rozhozený, pohled od jeho očí mě rozhodil snad na maximum. Zatnul jsem pěsti a nabral rychlost. Nadjel jsem si na Quadruple salchow „Kso!" nedotočil jsem to a spadl jsem „kso!" zapřel jsem se do ruk a začal se zvedat. Na zem kaplo pár kapek krve „Yurio si v pořádku?!" zavolal Victor a rozběhl se ke mně, natáhl ke mně ruku a já ji odstrčil „Nech mě, nic to není" zvedl jsem se a trochu se mi zamotala hlava ale ustál jsem.

Po tréningu jsem si konečně dopřál horkou vanu. Opřel jsem se o vanu a zavřel oči. Vybavoval se mi Victorům vyděšený pohled jak jsem spadl. Vypadalo to hezky když se o mě bál. Nabral jsem si vodu do rukou a hodil si ji do obličeje... Asi jsem si při tom pádu udělal něco s hlavou, že takto přemýšlím. Není možné abych k Victorovi něco cítil... Myslel jsem si a vydechl. Vylezl jsem z vany a dal si na sebe župan. Sedl jsem si na postel a pak se ozval telefon, podíval jsem se na něj... Volal Victor..