Flame thrower

Xiumin- 하나

Naposled jsem věnoval pohled své vcelku dobře provedené práci a nemohl zakrýt svůj hrdý úsměv. Ve vyřezávání vzorů do kůže jsem moc zdatný nebyl, ale tentokrát jsem musel uznat, že to "X" na břiše vypadalo o dost lépe. Nemohl jsem se ale nad tím rozplývat celou věčnost a tak jsem překročil koleje, na kterých jsem nechal tělo a bez ohlédnutí kráčel tmou po osamocené ulici, vedoucí ke mně domů. Co řešit, o zbytek se už postará vlak.
Někdo by si pomyslel, proč ta těla, jestli se tomu ještě tak dá říkat, nezakopu. Proč bych ale měl? Už jen to, že si dám práci je zmrzačit, mi užírá dost cenného času, natož tak ještě pro ně kopat vlastní hrob. To tak, jen ať si zůstanou hezky vystavení, aby všichni věděli, že tohle bude jejich osud, pokud si nebudou dostatečně vážit života. 

Má práce mě bavila. Kdysi jsem to bral jako koníček, ale později jsem si řekl, že bych v tomto ohledu chtěl být více profesionální a seriózní. Ano, stále je řeč o vraždách. Ovšem já upřednostňuji název ,,milost", protože to je přesně to, co dělám pro svět.

Když mě výtah vyvezl do posledního patra, svérázným krokem jsem došel ke svým dveřím, které jsem pomocí kódu otevřel a vyzul si své boty v hale. Byl jsem ještě trochu od krve, takže jsem jako obvykle vše naházel do pračky a zatímco jsem si vychutnával večeři v podobě salátu, napouštěl jsem si vanu. Byl to takový můj rituál, vždy po práci jsem byl unavený a tak jsem se potřeboval trochu odreagovat. Kdybych byl dostatečně hustý, nalil bych si víno, ale pravda byla taková, že jsem se v životě nenapil ani kapky alkoholu. Neviděl jsem v alkoholu pointu. Zábava? Ta je i bez něj. Zapomnění? Dočasné. Dobrá chuť? Spousta méně destruktivních věcí má dobrou chuť. Alkohol pouze otupuje smysly, což není pro člověka dobré.

Když byla vana plná horké vody, nedočkavě jsem ze sebe svlékl oblečení a úlevně vydechl,jakmile se mé tělo dostalo do kontaktu s teplem. Všechny starosti byly na malý moment pryč a já mohl mít na chvíli pokoj.

-

Do postele jsem se dostal až někdy v jednu ráno. Povinnosti bohužel volaly a já musel procházet záznamy o mých vraždách. Seznam lidí, které bylo třeba popravit byl den ode dne kratší a tak jsem usoudil, že se možná svět přece jen bojí mé nadvlády, což považuji za úspěch. Hlavně to teď pro mě znamená odpočinek.

Zhasl jsem lampičku na mém nočním stolku, přičemž se má unavená víčka sama zavírala, a konečně se odebral do říše nočních mur.

-

Ráno bylo pro mě jako obvykle peklem na zemi. Stejně jako všichni ostatní jsem i já sám miloval spánek, jenže bych se tímto připravil o spoustu cenného času, kterého já moc nemám a tak jsem se s donucením vyškrábal z postele, za účelem dojít do koupelny, abych vykonal ranní hygienu. Dnes jsem nic moc neplánoval. Možná tak si vyčistit hlavu velice kvalitním ovzduším Seoulu. Jako každé ráno jsem si uvařil zelený čaj a zkontroloval schránku. Asi jste ze mě zklamání; měli jste mě za drsného, dokud jste nezjistili, že místo krve nepřátel piju zelený čaj a místo satanistické bible čtu noviny. Mimo mou práci jsem byl vcelku průměrný člověk.

,,Tragický konec mladého páru Seoulské prestižní školy; dívka se předávkovala, zatímco její přítel nic netušil. O týden později našli mladého chlapce oběšeného v pokoji," mumlal jsem a tiše si odfrkl. Kéž by své životy radši svěřili mně. Takhle si nevážit mladého života...

Ovšem když jsem pohlédl na fotky obětí, napadlo mě, že je za tím něco jiného. Nebo spíše někdo. Vytočil jsem číslo ve svém telefonu a trpělivě vyčkával.

,,Xiu?" ozval se překvapený dívčí hlas z druhého konce.

,,To je tvá práce? V novinách?" zeptal jsem se.

Následovalo dlouhé ticho a potom povzdechnutí.

,,Víceméně," připustila, ale z jejího hlasu jsem pocítil negativní emoce. Možná lítost?

,,Co s tebou," pokrčil jsem rameny a upil si čaje.

,,Vidím, že jsi měl taky menší prácičku," popichovala s tichým smíchem.

,,Nic neobvyklého," odvětil jsem.

,,Dobrá tedy, tak se měj," řekla na rozloučenou a hovor ukončila.

Ach ta Mina, že jsem se jí na to vůbec ptal. Přesně tohle by na ní sedělo. Kdyby si nestěžovala na ty dva každý večer, ani by mě to nenapadlo.

Jsem zvědavý, jak dlouho jim zabere zjistit, že ta údajná double sebevražda nebyla až tak náhodná, ale plánovaná.

Ogay, takže tohle byl první díl FT (línen psát název).

Vlastně tahle věta je vše, co jsem měl na srdci, takže sbohem ^^