Yo, zduř!
Tu vaše Karel, Našeptávač nebo Karkulka! Po dlouhé mlčenlivosti této knížky zde opět přidávám upravenou verzi této kapitoly. Pozor, jako, ale přemýšlela jsem u ní jak hovado :D A to je co říci, protože já jednám bezmyšlenkovitě /Chudák má postel s dírou od dýky, heh../ Takže, můj styl psaní se změnil, doufám, že to bude čitelné. Jakože. Čitelné stylem ,JoJoJo, rozumím tomu!' a ne mým stylem; ,To je ale -cenzura- a taktéž -cenzura-' Chápeme se? Ano? To je fajn, protože mé vysvětlování je kvalita sama o sobě!
1) Skoro vždy si u her něco uděláme. Jak říkám, těžký život skauta. Ať už jde vlastně o práci nebo hry, většinou krev neteče proudem, ale je nějaké menší zranění. Tříska, hřebík v noze nebo odřeniny jsou prostě typické pro skaut. NEBEZPEČNÉ POVOLÁNÍ, jinak řečeno :'D
2) Když už teče krev, teče jí většinou hodně. To je vlastně poslední fakt, který bych chtěla zmínit. Jelikož většina úrazů s stává právě na táboře, /hlavně že kolem zrovna neprojedou benga/ konkrétně na konci při sklízení tábora /nebo na před-táborovce/, teče krve hodně, protože občas nás všechny nebaví na sebe dávat pozor, a tak, au, mám hřebík v noze, nebo AISS, zakopla jsem o nic a mám odřené kolena, že.
Pozn. autorky - Lol, krátká upravená verze, její předchůdce měla přes 500 slov. Tako kapitola je chudá. A to se mi nelíbí.
Tak zduř toustíci, a možná i budoucí skauti.
Karel -.-
ČTEŠ
Skauti.
Short StoryNe, název za vše nemluví. Je to vlastně takový dárek pro Náš oddíl? Ani netuším, proč Nás to napadlo. Upozorňuji, že nikoho tímto neurážíme, ale jsme skauti ksakru. Nejdete sem na vlastní nebezpečí. Ručím za Vás, nevím jak se rozhodne Bebe. Na vlas...
