Milostný pětiúhelník Alexandrových kumpánů -- BALEXANDR --

Hajzlkatka aneb nepoužitelné umyvadlo

Barbara pow.

Nastal večer a Jan měl dorazit každičký moment.

Náhlé jsem uslyšela vzdychání z chodby. Bydlím totiž, na polorozpadlé bytovce, tak máme chodby. Otevřela jsem branku, dveře byly moc drahé. Kupuju totiž vždycky vstupenky na Nebezpečné Vztahy abych mohla být v blízkosti mého nádherně křivým Janem.

Noa, když už jsem vottevřela, stál tam Jan a vzdychal nad nějakýma fotkama. OMG LOL, určitě nad mýma! DNES HO MUSÍM SVÉST!!!! Svýma nežnýma ústama jsem vydala

,,Jane, můžeš vniknout" a potichu jsem zašeptala

,,Do mě!" Otočil se a divně se podíval, nevím jestli mě slyšel, ale asi ne.

No tak všel, a já ho usadila klády. Teda.. na kládu. U stolu. PERVERZÁCI!! Šla jsem zatím udělat kávu. Zakřičela jsem: ,,S cukrem nebo bez?" Zařval (to mě nažhavilo) ,,Ano, dvě lžíčky, pliz" Ale já neměla cukr, tak jsem tam nasypala mouku. Doufám, že si něčeho nevšimne. Donesla jsem kávu a on se hned napil. Najednou zezelenal. Asi byl nemocný. Apak se zeptal: ,, Kudyma je na záchod?" Řekla jsem, že tu není. ,,No.. já nemám záchod, protože on víš.. no on mi připomínal tu mrchu Kateřinu, protože ona je hajzl!!!!!! Tak jdi k sousedům, určitě tě rádi uvidí, jsou uvázaní k posteli, protože mě nenechali močit do jejich umyvadla, ale neboj, záchod taky mají"

Divně se podíval a vyšel k sousedům, ale nevěděl jak se otevírá branka, tak přes ni hupsnul. Přerazil si nožku a přímo jak padal, spadl na svůj špičatý nosík. Při pádu jsem si všimla, jeho krásně oblého zadečku. Asi tak po půl hodině se vrátil. Nevím co tam dlouho dělal?

Sednul si zpátky na kládu, za kterou byla moje postel. Jak jsem se tak dívala na Jana, na postel, na Jana, na postel, na Jana, na postel, tak moc jsem ho chtěla! Musím něco provést, něco MUSÍM! Něco zablésklo v okně!