Milostný pětiúhelník Alexandrových kumpánů -- BALEXANDR --

Vlasta ďábel

Jan pow.

Všichni už odešli. Barbara mě donutila zůstat, ale to nemohu dopustit. Pohlédl jsem na rozbité okno a zamyslel jsem se. Není jiná wej § Vyhl jsem se lávě a jumpl na windou, doufajíc, že je za ním pevný povrch. Doskočil jsem na jeřáb, och. Díky bože, ale teď nemyslím Vlastu. Vydal jsem se po výsečové části jeřábu. Určitě víte, jakou myslím. A najednou jsem uzřel něco na chodbě polorozpadlé bytovky. COTOO?

Kateřina pow.

M-m-m-m-ůůůj J-j--j-j-jj-j-ane! T-t-t--to--o s-s-s-n-a-d není trurh!!! Toto neměl nikdy vidět! Teď si bude myslet, že jsem vlastnova zásuvka! Ale já chtěla být jeho zásuvka. Musím mu to nějak vysvětlit! Odtrhla jsem se od Vlasty a rozeběhla se k oknu. 

,,Jane! Není to tak jak to z toho jeřábu vidíš!" Vyhrkla jsem.

,,šAK FPOHOOOO KÁÁÁMO láska je normální jev, tak porč říkáš, že to tak není!" Řekl s klidem na tváři. Nojo teď mi to vlastně došlo. On mě nemiluje!!! 

,,PROOOOOOOOOOOOOOČ!!" Vypustila jsem z pusy omylem. Šit

,,Co porč? Co ti VADÍ? Přece jsme kamarádi lůl" Odpověděl s takovým kllidem.Asi se zhroutím. 

Podlomily se mi kolena a začala jsem nekontrolovaně brečet. 

,,Jane! Já tě m-m-iluju!!" Já to fakt řekla.

,,Kateřino!! Ty kurvo hnusná! Posílám tě do pekel pekelných!" Zařval děsivým hlasem Vlasta a promlul rukama. Zasmál se a zmizel. Zůstala po něm jen mlha. Fakt krutý.

Ucítila jsem nestabilitu mých noh. Možná na tom něco bude. 

Jan se konečně vyjádřil k situaci: ,,Kateřino.. já.."

Ahojky, děkujeme vám za tolik readků. Pomalu, ale jistě se blížíme k té vysněné tisícovce! A to vše dík vaší podpoře! TÝM AJKA