Já a Fallenka

#6 Probuzení!?

Flashback: Když v tom najednou... (Konec flashbacku)
Ája konečně pohnula rukou. Ihned jsem zavolal sestru, abych jí to řekl. Po chvilce přišla. ,,Co se stalo??" zeptala se zděšeně. ,,Asi se probouzí." odpověděl jsem jí. Vtom začala Ája pomalu otvírat oči. Já jsem se celý zachvěl radostí. ,,Ájo!" vyjekl jsem, že to muselo být slyšet snad na půl nemocnice. Sestřička se na mě podívala takovým pohledem jako jestli jsem normální. (To nejsem ani normálně :D) Tak jsem se tedy uklidnil. Ája najednou začala mluvit. ,,Co se stalo?" vykoktala ze sebe. ,,Srazilo tě auto" odpověděl jsem jí. ,,Vůbec nic si nepamatuju" řekla.
,,Všechno bude dobrý" chtěl jsem jí uklidnit. Sestra po chvilce odešla. S Ájou jsme si tam ještě hodně dlouho povídali, ale pak jsem musel odejít, protože končily návštěvy. Přišel jsem domů, osprchoval jsem se, lehnul jsem si a hned usnul. Další den jsem se probudil asi v deset hodin ráno. Vstal jsem a šel se najíst. Návštěvy začínaly až ve dvě odpoledne, takže jsem byl v klidu. Najedl jsem se a šel jsem se projít ven abych přišel na nějaké jiné myšlenky. Když jsem asi po hodině přišel domů, bylo půl jedné a já se začal chystat, abych mohl jít navštívit Áju. Když jsem přišel do nemocnice, tak mě čekala velmi dobrá zpráva. Ája mi oznámila že ještě dneska si jí mohu odvést domů. ,,Super!!" Vykřikl jsem co nejvíc jsem mohl. Ája mě objala a byla z toho myslím také šťastná. Pomohl jsem jí sbalit věci a jeli jsme ke mně domů. Když jsme přijeli, nikdo nebyl doma, takže jsme tam byli sami. (Co asi můžou dělat dva patnáctiletý lidi co spolu chodí sami doma?? :D)
Šli jsme ke mně do pokoje, aby si tam Ája odložila věci. Sedli jsme si na mojí postel a začali se líbat. (Teď začíná ta úchylná část, takže tu radši přeskočíme, protože co já bych tam vymyslel to nechcete :'D) Potom jsme v objetí usnuli. Ráno jsem se probudil první, tak jsem šel udělat snídani. Rozhodl jsem se, že udělám palačinky. Když byly hotové, šel jsem vzbudit Áju, ale už byla vzhůru. ,,Jak se ti to včera líbilo?" zeptal jsem se jí úchylně. ,,Noo pěkný" odpověděla se smíchem. ,,Pojď dolů, udělal jsem nám snídani" oznámil jsem jí s úsměvem. Šli jsme tedy spolu dolů. Usedli jsme ke stolu a pustili se do jídla. Když jsme dojedli Ája řekla: ,,Bylo to výborný!". ,,Děkuju moc!" odpověděl jsem jí. Potom jsme se oblékli a vyrazili na procházku.

Ahoj lidi! Máme tu po delší době další díl! :) Doufám že se vám líbí. Jinak děkuju moc za 1K přečtení, jste skvělí! :* Jó a chci se zeptat, jak byla ta ,,úchylná" scéna jestli byste chtěli abych je příště popisoval nebo ne. Pište mi to do komentářů, děkuju moc. :)