Tábor 2k17

2. kapitola - Stín

Došly jsme ke stromu,  když v tom....

Jsme našly pod stromem něco,  co vypadalo jako hnízdo.

Katy:  Vypadá to jako hnízdo.
Emm: Já bych spíš řekla jako bylo,  nebo doupě.
Katy: Asi jo,  ale koho?
Emm: Začína to do sebe zapadat, podle mě to bylo doupě toho Vlka a někdo ho odtud vyhnal a zabil.
Katy: Hmm,  asi jo.

Najednou se ozvalo za pískání a pak slovo:  Nástup!

Emm a Katy:  Shit!

Utíkaly jsme rychle do tábora a šly na nástup.  Byl nástup na hru.  Po hře sme šly zase do lesa. Šly jsme dále prozkoumávat, ale nic sme nenašly a po chvíli jsme šly zpět.  V Táboře byl i další děcka stejného věku nebo o rok/dva mladší: Milan - 12
                       Nikol - 13
                       Áďa - 12
                       Bětka - 12
                      Peťa - 10

Přišly jsme do tábora a začaly jsme se bavit s Áďou (pozn. Autora - Áďa bude označována jako ,, Á"). 

Á: Ahoj holky, kde jste byly?
Emm: V lese, proč?
Á: Jen tak, že jste furt někde pryč.
Emm: Aha, no to je jedno.
Katy: A kde jsou ostatní?
Á: Vedle ve stanu, ještě, že je tento tábor na měsíc, jinak bychom se vůbec nezkamarádily.
Emm: Je teprve 1. den, času dost :)
Katy: To máš pravdu.
Á: Okey, tak čus
Emm: Ahoj.

Šly jsme si s Katy umýt ruce, protože byly od lesa špinavé. Rozhodly jsme se,  že půjdeme na záchod. Najednou za sebou uslyšíme: Ahoj holky!
Byl to Milan. Jedinej starší kluk na táboře.

Emm: Ahoj.
Katy: Potřebuješ něco?
Milan (,, M"): Né jen jsem šel taky na záchod a tak vás zdravím.
Emm: Aha, dobře.. A co Nikol? Víš doufám, že tě balí?
M: Nebalí,  a pokud ano,  dávám jí friend zone. 

K: Okey, tak.... Emm jdeme na ten záchod.

Emm: jop, čau milane!

M: Čus!

Milan odešel na záchod a my jsme se vydaly do lesa. Šly jsme ne moc daleko, nedošly jsme ani ke stromu.

K: Vidělas to?

Emm: Co jako?

K: Něco se kolem nás mihlo!

Emm: Cože?! To se ti jen muselo něco zdát...

Byla jsem zamyšlená, věděla jsem, že se kolem nás něco mihlo, ale nechtěla jsem si to připustit... Jsem totiž strašpytel a posera a vím to.

K: Nezdálo..... něco jsem viděla.

Už v té době se začalo v lese trochu stmívat a tak byla atmosféra více tajemější a strašidelnější než před tím. Šly jsme trochu zpátky, za chvíli jsme se zastavily, protože jsme slyšely jak za námi praskají větvičky, na které jsme samozřejmě nešlapaly. A potom jsme to viděly.

Emm: Vidíš to co já?

K: Jo, je to.....něco jako stín.

Emm: Jo, stín, kterej jde k nám! UTÍKEJ!

Rozeběhly jsme se a zjistily jsme, že to za námi naštěstí nejde.

Emm: Co to sakra bylo!?

K: Tak to netuším.

Naštěstí už byl večer a my jsme do lesa nesměly takže jsme šly do tábora. Byl vyhlášen večerní nástup, tam nám řekli, že bude táborák a že máme dneska hlídku (celý náš oddíl) náš oddíl tvoří 7 lidí: Já, Katy, Milan, Nikol, Áďa, Bětka a Peťa. Na nás vyšla hlídka od 23:45 - 2:00h. To znamenalo, že budeme mít hlídku o půlnoci! A vzhledem k tomu co se nám stalo jsme byly vystrašené a bály se. Je po táboráku a my jdeme spát. Probudí nás Milan s Nikou, kteří měli hlídku před náma.

M: Holky vstávejte, jdete na hlídku!

K: Ehm......co?

Nikol (,,N''): Říká vstávejte, tak vstávejte!

Emm: Jo, jo v klidu, už vstáváme.

N: Už jdu spát, Milane dohlídni na ně pls.

M: Ok dobrou.

N: Dobrou.

Emm: Tak dobrý jsme nachystaný můžeš jít spát.

M: No vlastně, mohl bych mít ještě hlídku s váma? Měly jste pravdu pořád se mě snažila balit, sice tomu moc nerozumím, ale tohle jsem poznal a o ni vážně nestojím! Skrátka mě to tam nebavilo, mohl bych jít s váma?

K: Já nevím, Emm?

Emm: Jop můžeš.

M: Ok díky.

A tak jsme měly hlídku i s Milanem. Za chvíli cca kolem  23:55 se nám s Katy začalo chtít na wc.

K: Milane?

M: Hm?

Emm: Půjdeš s náma prosím na záchod? My se lehce bojíme.....

M: No ok, tak jdeme.

K: Dík.

A tak jsme šli na záchod. Když jsme vyšli......