MAVY - letní příběh

Kapitola 3.

"Martine, já vím, že slova jsou teď zbytečná, ale poslouchej mě. Chtěl bych se to za všechno omluvit, vím, že jsem to podělal a nechtěl jsem. Nechtěl jsem, aby se tohle stalo, nechtěl jsem. Já tě strašně miluju a nevím, co bych dělal, kdyby-kdyby-" Karel se rozbrečel. Propukl v uvzdychaný pláč. Martin se na něj jen díval, pak mu prsty pozvedl bradu a políbil ho. Jejich polibky byly slané od slz obou z nich, Martin se taky rozbrečel. Jenže nevinné polibky přerostly v něco víc.
Martin začal Karla hladit po zádech, šimrat ho na holých ramenou, tahat ho za vlasy, stahovat mu kalhoty, Karel dělal to samé. Když se svlékli, ulehli na postel - Martin ležel na zádech, Karel na něm. Oba se vzájemně dotýkali na různých nahých částech těla, líbali se a nepřestávali.
Nakonc to byl Karel, kdo přestal v nejlepším. Odtáhnul se, posadil se na postel a zašeptal "Nechci ti ublížit." Martin, když to uslyšel, sedl si vedle Karla, kousl ho do ucha a zašeptal "Ublížíš mi, když se mi nebudeš věnovat." Karel vzdychl, to Martina přimělo k úsměvu, vztáhl svou ruku a začal jí pohyby nahoru-dolu obšťastňovat Karla, kterého to opět donutilo ke vzdychání.
"Ale broučku," řekl Martin, ale nedokončil to, to už zvládl Kovy "to je teprve začátek." Hned jak to dořekl, převalil Martina na záda a pak, pak se spolu vyspali.

"Martine?" pronesl Karel několik minut po vyvrcholení, kdy vedle sebe oba jen tak leželi, Martin hladil Karlovu paži, Karel kroužil svým palcem na Martinově hrudi, oba spokojení, potichu.
"Ano?" zeptal se Martin.
K: Nemyslíš, že tohle byl jeden z nejlepších sexů, který jsme kdy měli?
M: Říká se, že usmiřovací sex je ten nejlepší, a teď to můžu opravdu potvrdit.
Oba se začali smát a pak už byli jen zticha, naslouchajíc úderům jejich srdcí. Po několika minutách usnuli.

---

M: Karle?
K: No?
M: Co máme dnes v plánu?
Kovy se zamyslel, nakonec ho napadlo vyrazit do přírody. Počasí jim hrálo do karet - slunečno, foukal teplý letní vánek.
"Co někam vyrazit? Někam do přírody? Víš, co jsme ještě nezkusili?" odpověděl Karel, který teď už musel křičet, protože Martinovi před obličejem syčel hrnec, kde se vařily špagety (a voda právě vybublala a přetekla na plotnu).
"Počkej!" zavolal Martin zpátky na Kovyho, ale křičet nemusel, Karel se za ním připlížil a objal ho kolem pasu. Jako ve filmu, pomysleli si oba.
"Vyrazíme dnes do přírody?" zeptal se Karel, poněkud tiššeji.
"Ale jistě! A víš, co jsme ještě neudělali, že jo?" odpověděl Martin a políbil Karla na tvář. Pak se pustil do úklidu připálené vody od špaget.
"Vím to moc dobře," řekl Karel, políbil Martina do vlasů a odešel stočit vodu do lahví, aby jí měli dostatek na dnešní dobrodružství. Přibalil také malé gumové medvídky, opalovací krém a jiné, nezbytné i zbytečné věci. A kameru, samozřejmě.

Když dojedli skvělé špagety s kečupem a sýrem, protože Martin zkrátka nic jiného uvařit neumí, vše uklidili, vzali si batohy, mobily a kamery a vyrazili. Nejdříve do ulic velkoměsta, kde natočili pár úvodních slov (na několik záběrů, kdyby se náhodou něco pokazilo). Martinova tvář už vypadala zdravě a tak se rozhodl opět ukázat světu. Nikdo neměl šanci poznat, že se stalo to, co se stalo.
Nějaké záběry na instagram, snapchat a facebook a mohli si chvíli užívat volnosti.
Došli k lesu, kam se chtěli už dlouho podívat a opět vytáhli své kamery. A takhle to šlo celý den.
Celý následující den videa stříhali, protože večer na to nebyla nálada. Ani čas. Raději se věnovali sobě. Kovy stejně většinou svou #kovyneděli vydává v pondělí a diváci si na to již zvykli, takže své povinnosti mohl na jednu don odložit a věnovat se Martinovi. A Martin? U něj je to nepravidelné už odjakživa.

"Martine? Víš, na co jsme zapomněli?" zeptal se Karel po slastném vrcholu.
"Já vím," zašeptal Martin Kovymu do ucha a poté usnul.

---

"Už jsme spolu půl roku," pronesl Martin druhého dne ráno. Karel ještě spal, Martin zkrátka cítil, že to musí říct. "Půl roku, to letí, co? Miluju tě každý den víc a víc," pokračoval Martin, ale tady svou řeč utnul, Karel se začal probouzet.
"Půl roku, broučku," řekl - spíše zamumlal do polštáře - Karel. Pak zase usnul. Zdálo se, že Martina slyší, přesto stále spal. Martin se rozhodl pro míchaná vajíčka k snídani, vstal a začal vše připravovat.

"Dneska bysme to ale mohli uskutečnit," zašeptal Martin Karlovi do ucha, když mu nesl do postele tác s voňavými míchanými vajíčky, opečeným toastovým chlebem a sklenicí vody.
"Dneska by to šlo," odpověděl Karel šeptem a chtěl zase usnout, popotáhl nosem a ucítil vůni vajíček, takže spaní odložil na neurčito a vše s chutí snědl.

"Máš všechno?" zakřičel Karel z ložnice, když do batohu cpal lahev s vodou.
"Mám," ozvalo se z druhého konce malého bytu. Martin se ládoval chlebem namazaným máslem. Potřeboval se na výpravu posilnit. Jde se do americké přírody.
"Za chvíli na tebe nic nezbyde, Karle," zakřičel Martin. Ani nestačil mrknout a Kovy už stál u talíře a dojídal poslední chleby.
"Jde se na věc, puso," pronesl Karel s ještě plnou pusou, doběhl pro batoh a v mžiku byl zpátky.

"Martine, máme všechno?" zeptal se Karel mimo řeč, když spolu s Martinem zrovna řešili videa.
"Máme, ty můj puntičkáři, neboj," uklidnil ho Martin a políbil ho na čelo.
Chvíli si spolu ještě povídali, než došli k místu, odkud byl nádherný výhled na město. Natočili pár záběrů a vykročili směrem, kde to neznali, došli někam, kam chtěli, odkud ale nevěděli, jestli se dostanou. Potřebovali soukromí.

"Martine, já nevím, už se mi to nezdá jako dobrý nápad," pronesl Karel, když se ohlížel kolem sebe. Těkal pohledem ze stromu na strom očekávajíc, že něco nebo někoho uvidí a bude problém.
Martin to ale tak černě neviděl, zajel rukou pod Karlovy kraťasy a následně i pod jeho spodní prádlo. Strhal z něj oblečení, povalil ho na zem a začal mu jemně masírovat jeho penis. Karel zavzdychal a už málem vyvrcholil. Tomu se Martin jen zasmál.
"Karle, Karle, nepoučitelný Karle," zašeptal Martin a zasunul svůj pyj. "Tohle je teprve začátek."