KAFE

*1*

Je sobota ráno. Susan vstává a kupodivu jí hlava nebolí tolik, jak si myslela. Takže si jde udělat hygienu, rozčeše si své blonďaté vlasy, dojde si do kuchyně a postaví si vodu na kafe. Udělá si snídani, která se skládá z pouhých vloček, zalje si kafe a může si sednout a v klidu posnídat.
Snídaně jí opravdu moc chutnala.
Je sobota a blonďatá dívka vůbec neví, co dnes bude dělat. Ale asi si někam půjde sednout a bude pít své kafe.
.
Celé dopoledne seděla u svého notebooku a u toho vařila špagety. Miluje je. Byla na sociálních sítích a také sledovala 'How I meet your mother'. Má ráda takovéhle seriály.
Po obědě se rozhodla někam vyrazit. Vzala si na sebe:

A šla. Šla do její známé kavárny.
(Viz. Média)
Je to tam skvělé, sem tam si ke kafi dá i dortík.
Mají tam skvělou atmosféru, dá se tam popíjet kafe a v klidu si u toho třeba číst. Susan je dnes ale na sociálních sítích, které jí stejně moc nebaví. Její kamarádka Nicol včera přidala na instagram na My story jejich fotky z klubu. Fotili jen do doby, než byli opilé, takže je tam Susan jen se svým kafem. Ale to selfie se jí líbí, dokonce mají s Nicol společná fota.

Blondýnka dala na všechny ty fotky srdíčko a vypla mobil. Opravdu jí to moc nebavilo. Rozhlížela se okolo, zaujali jí ty obrazy, zaujala jí hudba, zaujal jí pohled ven, pohled na všechny ty zamilované páry, na ty děti, na ty rodiny.....nikdy nepřemýšlela nad tím, jestli nějakou vůbec chce. Vždyť jí vždy postačila pouze její rodina, ve které se narodila a kafe. Musela se napít. Venku ale ovšem nejsou jen dobří lidé, jsou tam i ti krutí. Ubližují ostatním, nemají rádi zvířata, znečišťují prostředí kouřením, pijí moc alkoholu moc často, neberou ohledy na ostatní, zbytečně jezdí auty, i když nespěchají a mají to kousek. Takoví lidé jsou, nepochopitelní. Někteří dokonce vydělávají na důchodcích. Nechápu...

„Jak často ho piješ?" Zeptá se jí někdo. Ona se opravdu lekne, otočí se a dívá se na kluka, mohlo mu být zhruba 21 let. Měl brýle, byl opravdu moc pohledný a měl dokonce i milý hlas. A s jakou jemností tu větu vyslovil.
„Co?"
„Vídám tě tu každý den. Jak často piješ kafe?"
„Proč to pána zajímá?"
„Je to nezdravé."
„Všechno je dnes nezdravé."
„Je návykové."
„Co není? "
„No dobře. Ale...je i drahé."
„Hele, co není drahé? A tady je nejlevnější. Další 'argument'?" při slově argument ve vzduchu naznačila uvozovky.
„Dobře, jak chceš nebudu tě přemlouvat. "
„Stejně by to nepomohlo."
„Jak myslíš."
„Ok."
„Ok."
„Fajn!"
„Tak fajn!"
„Víš, že mě rozčiluješ?"
„Nepovídej."
„Ghrr!!" Tmavovlasý chlapec ji nechtěl naštvat, ani nic podobného, ale chtěl jí na to upozornit a taky...byla opravdu krásná.
Dívka ale dopila své kafe, zaplatila a šla. Byla naštvaná, ale doufala, že až tam příště půjde zas, tak tam chlapec bude taky. Štval jí, to sice ano, ale nenudila se. Znáte ten pocit, když vás někdo lechtá a vy ho prosíte, ať přestane, ale když si vás přestane všímat, vy si přejete, aby vás začal lechtat znovu. Prostě vám to najednou chybí...vždyť se u toho vlastně usmíváte.
Tmavovlasého kluka, zhruba o dva roky strašího mrzelo, že odešla, ale co mohl dělat. Jakmile dopil svůj ovocný čaj, šel domů. Doma na něj vyskočil jeho pes Alex.
Susan nevěděla, co má doma dnes dělat. Přišla domů a pustila si další epizodu seriálu HIMYM (How I met your mother). Udělala si kafe a dívala se. Zkoukla asi tři díly, u toho vypila dvě kafe. Už jsem zmiňivala, že miluje kafe? Ano? Tak to zmíním ještě stokrát. Oravdu ho miluje.
_________
Kratší kapitolka o ničem. Omlouvám se za to, ale bude to i lepší.
creaBeautifull