Poznáváš mě?

80 5 0
                                    

Stojím v jeskyni, kam jsem se ukryl před deštěm. Toulal jsem se po kraji asi osm let...takže mě setkání s jinými bezdomovci nevyváděla z míry.
Většinou si stačilo chovat odstup a moc nemluvit. Ostatně... nikdy nebylo pořádně o čem mluvit.
Ale nyní když jsem v stál  uprostřed jeskyně a všiml jsem si  siluety v rohu, mě mé zásady opustily. Než jsem stihl jakkoliv zareagovat ma fakt, že nejsem jediný obyvatel  jeskyně, silueta se vynořila ze tmy.

Bylo to odporné monstrum bez očí, z huby mu odkapávalo cosi a kostnaté tělo by se dalo přirovnat k Dobbymu nebo Glumovi. ,,Poznáváš mě ?"
zeptalo se to.
,,Že si nemůžeš vzpomenout!?"
pokračovalo to.
,,Kdo jsi?" zeptal jsem se stále nervóznější.
,,Tvá smrt!" s tímto výkřikem to po mně skočilo.

Uhnul jsem ale zakopl o kámen, spadl, uhodil se do hlavy a omdlel.

Probral jsem se svázán kdesi v temnotě a slyšel jeho hlas...

,,Už jsi vzhůru? To je dobře, víš máš vůči mne dluh..."
,,Nemám tušení o čem mluvíš"

Odpověděl: ,,TY víš, když jsi zašlápl brouka, zašlápl jsi mě. Když jsi jedl steak jedl jsi moje maso...
TY jsi měl ve všech mích životech něco společného s mou smrtí..."

,,Ale teď, jsme se potkali a proto jménem vesmíru zemřeš

Dne 12/10 2003 nalezeno zmasakrované tělo bezdomovce.
Policie bezradná.

Povídky starého hrobníkaKde žijí příběhy. Začni objevovat