Tajemství 4 (Dokončeno)

Kapitola bez názvu

,,Co to bylo?" zeptala se naštvaně Missery.
,,Co jako?" zeptal se Proper.
,,Proč si byl na Salminu takový?" zamračila se jeho sestra.
,,Takový jaký?" nechápal pořád čert.
,,Tak hnusný!" křikla černá čertice.
,,Missy, to se tě netýká." řekl mírněji Proper.
,,Netýká? Je to sice tvoje holka, ale taky je moje kamarádka!" odporovala Missery.
,,Není moje holka." začervenal se.
,,A ani nebude, když se budeš chovat takhle." poznamenala.
,,Nic nechápeš." zamračil se.
,,A nebo to naopak úplně chápu!" prskla Missy.
,,Ne, nechápeš. A radši se o to ani nestarej." povzdechl si Prop a otočil se k odchodu.
,,Ale o co se nemám starat? Ty máš nějakej problém?" ptala se starostlivě Missery, jako pravá starší sestra.
,,Žádný problém nemám. Jen se o mě prosímtě nestarej." odsekl čert.

(PS.: Co se Pekla týče, bude se to odehrávat nezávisle na tom, jak se odehrává děj v Equestrii.
Prostě se tam ten čas bude posouvat pomaleji. xD)

Handsome se následující den vydal vlakem do Ponyvillu a zamířil k zámku princezny Twilight Sparkle.
,,Promiň, ale žádná taková kouzla sem bohužel nenašla." řekla smutně alicornka po prohledání všech knih své velmi obsáhlé knihovny.
,,Nevadí, kouzla nemůžou vyřešit všechno." povzdechl si jednorožec ,,A nevěděla bys o nějakém jiném způsobu?".
,,Já bych asi na tvém místě zkusila navštívit Zecoru. Mohla by na to mít něco jako lék." navrhla Twilight.
,,Děkuju za pomoc a radu." usmál se a odklusal zpátky do Ponyvillu.
,,Hodně štěstí." řekla spíš pro sebe princezna Přátelství.
Když Handsome procházel svým rodným městem, zastavil se u domu, kde bydlíval.
Byl pořád stejný, jako před dvěma roky.
Najednou se mu zdálo, jako by slyšel nějaké hlasy.
Přitiskl ucho k oknu se zataženými záclonami.
,,...nakonec obsadíme zámek Smrti a ty ho převezmeš, když seš ta princezna." dovysvětlila Flexi.
,,Nevím, jestli bychom měly Izzy rovnou zabíjet..." váhala Sky.
Handsome překvapeně ucouvl.
Rychle odběhl zpátky k Twilight a ta poslala po Spikeovi spěšný dopis Celestii.
Ten den byly obě klisny zadrženy a zavřeny do Canterlotského vězení...

Spirit strávila celý den zavřená ve svém pokoji, jen se svými myšlenkami.
Služebná jí přinesla jídlo a pobízela ji, aby šla do Haly za ostatními, ale ona vždycky odmítla.
Chtěla být sama.
V noci pak spala schoulená na kraji své velké postele s nebesy.
Najednou do temné místnosti vnikl tenký pruh světla z chodby, když se dveře neslyšně otevřely a zase zavřely, když Solar vešel dovnitř.
Přišel až k spící Spirit a chvíli se na ni zamilovaně díval, jak klidně a nerušeně spí.
Pak ji lehce políbil na ústa.
Ona pomalu zamžourala očima a zahleděla se na něj.
Jeho úsměv byl tak vstřícný, tak milý a její emoce tak zoufalé a nešťastné.
Navíc ten den, co byla sama jí připadal jako rok.
Natáhla kopyto a položila mu ho na tvář.
Pak druhé na druhou tvář, přiblížila jeho hlavu k sobě a políbila ho.
Solar se samozřejmě okamžitě přidal.
Stále v polibku se přesunul na Spiritinu postel, takže na klisně ležel.
Ale pořád je dělila přikrývka.
Proto ji kopytem dal stranou.
Ale to se Spirit odtáhla z polibku a kopytem hřebce mírně nadzvedla.
,,Řekla sem," šeptla a podívala se mu s mírným úsměvem do fialových očí ,,že s tebou nebudu spát.".
,,Vždyť Handsome by se to nedozvěděl." odmlouval Solar a zase Spirit políbil.
V líbání bylo něco, co Spirit z nějakého důvodu uklidňovalo a jistým způsobem ji to rozveselovalo, což v téhle chvíli zoufale potřebovala, jinak by se nejspíš neštěstím zhroutila.
Proto se neodtáhla a ochotně spolupracovala.
Jenže svědomí na ni tlačilo, aby zasáhla, než bude pozdě.
Takže se přece jen znovu odtáhla a kopytem nadzvedla alicorna na ní.
,,Nejde o Handsomea." vysvětlila a nedokázala se ubránit úsměvu, který v ní vzbuzoval polibek.
,,Tak o co? O co de?" zeptal se, ale neudržel se a znovu ji políbil.
Spirit, byť v podstatě nechtěla, ho hned na to znova nadzvedla, aby mohla dál vzdorovat.
,,Já sem přece vdaná a nemůžu spát jen tak s kdekým." uchechtla se.
,,Můžeš, můžeš." šeptal svůdně, zavadil o její rty, ale nepolíbil je, což se Spirit trochu dotklo ,,Navíc přece nejsem kdekdo. Sem princ a ty si princezna.".
,,Ale nejsi můj manžel. Tudíž s tebou nemůžu strávit noc." kvůli navozené romantické atmosféře se Spirit neubránila svůdnému tónu.
,,A není to jedno?" zeptal se stejným tónem Solar a chtěl ji políbit, jenže tentokrát mu to nedovolila.
,,Ne, není." odpověděla rázně a odstrčila ho na stranu.
Znovu se přikryla a otočila se k němu zády.
,,No, tak já asi odejdu." pošeptal a dal jí letmou pusu na tvář.
Už už se zvedal, když se Spirit otočila, protože ji vyděsila představa, že by znovu osaměla.
,,Ne, počkej." zadržela ho prosebně ,,Zůstaň.".
Hřebec si zase lehnul na místo vedle ní a opět se políbili.

Jóóó, líbací scéna xD
A abych byla upřímná, není poslední.
Úplně se v nich vyžívám xD

Znáte film Pasažéři?
Odtamtud sem si vzala inspiraci, tak se bojte xD

Mimochodem, nakonec sem se pro menší zmatek rozhodla, že tam ostatní hosté nebudou :)

Myslíte, že se něco mezi Spirit a Solarem stane, nebo se to na poslední chvíli zachrání? :D