Tajemství 4 (Dokončeno)

Solar Eclipse

,,Zámek tety Terky je hezčí." poznamenala s povzdechem Spirit, když stanula před Canterlotským zámkem.
Vzala svůj kufr za držátko do pusy a prošla dovnitř kolem dvou strážných, kteří se jí přitom poklonili.
Ona kývla hlavou na opětovný pozdrav a šla dál.
Nastražila uši a uslyšela hudbu.
Šla tedy směrem, ze kterého přicházela a došla do velké haly, kde už bylo shromážděno tolik poníků jejího věku, kteří byli tak zabrání do mluvení a různých stolních, či karetních her, že si jednoduše vůbec nevšimli, že přišel někdo další.
Někteří z nich byli alicorni, jelikož se ve všech případech jednalo o hříbata, nebo i vnoučata Equestrijských princezen.
Spirit se rozhlédla a zaváhala, jestli by se přece jen neměla otočit a odjet zpátky domů.
Vtom k ní přiběhla nějaká jednorožčí klisna se zástěrou, nejspíš služebná.
,,Dobrý den, princezno, chcete ukázat vás pokoj, nebo vám mám jen odnést zavazadla?" zeptala se s ochotným úsměvem.
,,Děkuju, po cestě bych si ráda odpočala." odpověděla mile Spirit.
,,Dobře, následujte mě." vyzvala ji služebná, vzala kufr do magie a vyšla do chodby.
Spirit ji následovala, ale zadržel ji něčí hlas.
,,Spirit! Počkej!" vyhrkl hřebec za ní, vykličkoval skrz hosty a dohnal ji.
,,Solare." usmála se trochu nuceně.
,,Přišla si!" řekl vesele.
,,Jo." kývla suše.
,,Páni, si snad ještě hezčí, než před dvěma lety." poznamenal s přivřenýma očima.
Spirit si ho povážlivě změřila pohledem, ale mlčela.
,,No a jak se ti jinak daří?" zeptal se trochu rozpačitě.
,,Nechci tě urazit, ale do toho ti nic není." prskla.
,,Promiň, nechtěl sem vyzvídat. Jen sem si všiml, že si naštvaná." bránil se Solar Eclipse.
Naštvaná, že tu musím být!
Řekla si v duchu Spirit.
,,Ale nic, jen takové problémy v rodině." povzdechla si lhostejně.
,,Problémy v rodině?" zopakoval nechápavě Solar.
Ve skutečnosti moc dobře věděl o co de, protože celé ty dva roky si nechával o Spirit posílat zprávy.
Ale chtěl zkusit, jestli by mu to řekla.
,,Přesně tak, problémy v rodině." zopakovala i Spirit a tím dávala najevo, že se o tom nechce dál bavit.
Nejen, že nechtěla, aby to věděl, ale taky na ní znovu dolehl smutek, že nikdy nebude mít vlastní hříbě.
Jenže Solar byl neústupný.
,,Že by neklapalo manželství?" zeptal se nenápadně.
Spirit se zastavila a konečně se na něj otočila.
Pohledem zabloudila do jeho očí, jako by zkoumala, jestli něco neví.
Jenže přes tu nevinnou a veselou masku nebylo nic vidět.
,,Manželství klape." odpověděla nakonec ,,Problém je v něčem jiném.".
,,V něčem, nebo v někom?" obrátil chytře Solar.
Teď už se Spirit zamračila.
Ovšem ne kvůli tomu, že by se naštvala, ale aby nezačala brečet.
Zamrkala, odvrátila zrak a zase vyšla vpřed.
,,Stalo se něco?" ptal se hřebec a taky vyšel, aby se zemní klisnou držel krok.
,,Nic, co by tě mělo zajímat." řekla Spirit a měla co dělat, aby se jí nezlomil hlas.
Solar ji zastavil a ona se na něj zase otočila.
,,Něco tě trápí. A mě to přece můžeš říct. Můžeš mi věřit." řekl jemným, medovým hlasem a fialovýma očima se na Spirit podíval tím nejvřelejším pohledem.
Ta se lesknoucíma se očima dívala do těch jeho, pak jima na chvilku zabloudila na rty a zase zpátky k očím.
Potom sklonila pohled k zemi.
,,Nemůžu mít hříbě." špitla smutně.
,,Ty nemůžeš mít hříbě? Vždyť máš tolik sourozenců. Nemůžeš být..." Solar svoji větu nestihl doříct, protože ho přerušila fialová klisna před ním.
,,Taky nejsem." řekla o něco rázněji a pak zase ztišila hlas ,,Ale Handsome ano.".
,,Ou, to je mi líto." řekl soucitně Solar a objal ji ,,Hříbata sou dar, který není souzen každému.".
,,Já doufala, že mi souzen je, dokud..." popotáhla Spirit ,,Vždycky sem snila o tom, že budu mít tolik hříbat, jako má mamka, nebo teta Terka, nebo obě dohromady." trochu se uchechtla ,,Těšila sem se, až jim budu vymýšlet jména. Klisničkám, hřebečkům. Každý by měl jedinečné jméno. Třeba první dcerku sem chtěla pojmenovat Felicity." zasnila se se slzami v očích, které už se draly na povrch a klesla do sedu ,,Ale teď... Musím se smířit s tím, že si nikdy nepochovám právě narozené hříbě, nikdy mi při ultrazvuku neřeknou, jak hezky roste, nikdy ho nebudu kojit a nikdy neuslyším, jak mi přímo z oka vypadne, protože jediná možnost je si ho adoptovat.".
,,Opravdu je jen jeden způsob?" zeptal se, když se odtáhl z objetí a kopytem utřel Spirit slzy, které se jí začaly kutálet po tváři.
Ta se zarazila a chvíli se úplně bez výrazu dívala do prázdna před sebou.
,,Chci říct," začal znova, protože ho její reakce poněkud vyděsila ,,od chvíle, kdy sem tě uviděl ses mi moc líbila a...".
,,Nebudu s tebou spát!" přerušila ho rozzlobeně Spirit.
,,Ale jinak vlastní hříbě nezískáš." řekl na obranu.
Klisně před ním se roztřásl spodní ret a sjela pohledem k zemi.
,,Promiň, nechtěl sem." omluvil se opatrně.
,,Nech mě být." zamumlala Spirit a vyšla směrem, kterým odešla služebná.
,,Chtěl sem jen pomoct. Kdybys přece jen změnila názor..." řekl ještě.
,,NECH MĚ BÝT!" křikla, z očí jí zase vyhrkly slzy a ona zaběhla do postranní uličky k bílým dveřím se zlatým nápisem Dark Spirit a zabouchla je za sebou.
Solar se vítězně usmál a odešel zpátky do Haly ke svým hostům.

Já vím, měla bych psát radši Canterlotské podsvětí 2, jenže já musím pořád myslet na tuhle knížku a piluju pořád do puntíku jednu scénu, co brzo přijde. xD
Ale teď mě omluvte, deme s Eve do kina na Nejsledovanější! :333

PS.: Předtím mi to nešlo zveřejnit kvůli blbnutí s WiFi xD

Mimochodem, co si myslíte o Solarovi?