„No a teď chodím do jazykové školy pro dívky v sousedním městě." Usmála se Zoe. „Ty už zase změníš školu?" Divil se Matt. „No a? Mámě to nepřijde, no a táta o tom neví." „On je pořád na cestách?" „Co se divíš, je to pro jeho práci zásadní!" „Kolikrát ještě změníš školu?" „Nulakrát!" Vykřikla Zoe. „Tomu nevěřím!" „Ale věř!" „O co se vsadíš, že tě do dvou měsíců vyhodí?" „O co chceš! Protože mě už nevyhodí!" „Tak víš co? Když tuhle sázku prohraješ, tak ti vyberu školu na kterou budeš následně chodit!" Ušklíbl se Matt. „A co když prohraješ ty?" „Něco mi vymysli." „Tak budeš celý týden chodit s nalakovanými nehty! A budou červený!" Zazubila se Zoe. „Tak to ne!" Vykřikl Matt. „Teď už si tím mým vyhazovem tak jistý nejsi co?" „Ale prosím tě, nedělej si falešné naděje!" „Nech toho Matte!" „Čeho?" Usmál se. Zoenin telefon začal zvonit. „Ano mami? Ne. S Mattem. Už? A proč? To není fér!" Slyšel Matt kousky rozhovoru. Pak Zoe zavěsila. „Promiň, už musím domů." „Já už taky budu muset. Zítra na našem místě?" „Jasně. Sejdeme se v pět." „OK. Tak zítra." „Ahoj!" Rozloučili se a vydali se domů.
Druhýden po škole....
„Už jsem doma!" Ohlásila se Zoe když otevřela vchodové dveře. „Bylo na čase mladá dámo!" Uslyšela výhružný tón své matky. „Ahoj mami, můžeš mě teď omluvit? Já teď půjdu za Mattem." „Ale co úkoly na ty se snad vykašleš?" „Ale mami..." „Žádné ALE mazej se učit a úkoly ať máš hotové!" Pohrozila a Zoe se poslušně odebrala do svého pokoje. Co jí žere? Pomyslela si, když otvírala dveře. Vyndala si učení z tašky a položila ho na stůl. Posadila se na židli, otevřela sešit. Chvíli v něm něco pročítala, ale pak vstala a stoupla si k oknu. Co teď asi dělá táta. Povzdechla si. Chyběl jí. Už rok ho neviděla. Sice si každý večer volali, ale to nenahradí objetí nebo polštářovou válku. Rodina pro ni byla nesmírně důležitá. Krom Matta neměla žádné přátele. Kolik vlastně je? Třičtvrtě na pět, možná bych za ním ještě stihla doběhnout. Hlavním vchodem jít nemůžu.....jaké štěstí, že mám pokoj v přízemí! Pomyslela si. Vytáhla z šatníku svůj huňatý svetr. Chvilku prohledávala malý botník, až z něj vítězoslavně vytáhla tenisky. Otevřela pomalu okno a vylezla ven. Proběhla podél domu. „Co to dělá, ona utíká?" Uslyšela za sebou tichý hlásek. Otočila se. Nikoho však neviděla. Asi se mi to jen zdálo. Uklidňovala se. Běžela dál směrem k potoku. Chvíli běžela podél vody a pak se zastavila u kmene spadlého stromu, přelezla po něm na druhou stranu. Běžela dlouhou ulicí a konečně dorazila na její konec. Na tom místě nebyla snad dva měsíce, tedy celou dobu co byl Matt na prázdninách. Doběhla. Matt už tam na ni čekal. U jejich stromu..... počkat...... kde je strom? Matt ustoupil a odkryl jí pohled na veliký pařez. „To snad ne." Vydechla. „Začalo se tu stavět." Pokynul jí na blízké staveniště. „Teď je tady soukromý pozemek tak pojď radši pryč. Ať nás tu nikdo nenačapá." Řekl, ale už bylo pozdě. Ze sousedního domu vykoukla starší paní a ihned na ně zakřičela: „Okamžitě vystřelte z té stavby holomci!!" Zoe a Matt vzali nohy na ramena a upalovali pryč.Ahoj!
Tak jak se Vám první část líbila? Můžete mi to dát vědět v komentářích. Mějte se krásně a já se na Vás budu těšit zase u další časti😊Vaše Enny
ČTEŠ
Zoe
RomanceJmenuje se Zoe. Je jí 14, je to bláznivá puberťačka která má svoji hlavu😄. O průšvihy ve škole i mimo ni u Zoe není nouze. Zatím se jí nepovedlo, aby na nějaké škole vydržela více než dva měsíce. Jejím nejlepším kamarádem je 15 letý Matt. A s tím s...