2. část - Nečekaná bouřka

42 9 3
                                    

Zastavili se až za korytem potoka. Posadili se na trávník a zrychleně oddychvali. „To snad nemůže být pravda, náš strom...pořád tomu nemůžu uvěřit. Oni ho pokáceli." Zašeptala Zoe. Ucítila na rameni Mattovu ruku. Díval se na ni chápajícím pohledem. Objala ho. Nebe se rozzářilo a oba uviděli obrovský blesk. Vzápětí zaburázel hrom. Voda se začala čeřit. A z nebe se spustil déšť. „A sakra!" Vykřikl Matt „Poběžíme k nám! Rychle!" Křikla Zoe a oba zahlédli další záblesk.
„Mamí, ale já opravdu nelžu!" „Prosím tě přestaň Lusy! Tvá sestra sedí ve svém pokoji a učí se!" „Ale já jsem ji opravdu viděla!" „Lusy!" „Mamí ty to nechápeš! Ona opravdu utekla!" „Běž do svého pokoje a nezlob!" „Mamí!" „No tak upaluj!" Zlobila se máma na Zoeninu mladší sestru.
„Honem!" Prolezla Zoe oknem a čekala na Matta který ji následoval dovnitř. Zavřeli okno. Počkej tady na mě řekla Zoe. Vytáhla si suché oblečení ze skříně a otevřela dveře do svojí malé koupelny. Rychle se převlékla a začala si rozčesávat mokré vlasy. Pak najednou uslyšela otevírání dveří. Vyběhla z koupelny a ve dveřích viděla mámu a svojí devítiletou sestru. „Zoe? Můžeš mi vysvětlit proč máš mokré vlasy?" Zeptala se očividně nevrlá matka. „Noo...Víš j-já j-jsem si umyla vlasy." Vykoktala nakonec. „Aha." Zvedla jedno obočí. „Tak to doufám, že máš hotové úkoly." Řekla suše a vyšla ven z pokoje. Lusy na Zoe ještě stihla vypláznout jazyk než se za ní zaklaply dveře. „Uff. To bylo těsný." Vzdychla „To teda jo." Uslyšela hlas který vycházel z pod postele. Sklonila se a uviděla tam zkrčeného Matta. Musela se začít smát, ten vypadal!
Zoe se posadila a ťukala hrotem propisky do stolu. Otevřela diář a vykulila oči. „To nemám šanci do večeře stihnout!" Matt si ke mně přisunul židli a vzal mi sešit z matiky. Usmál se a ona mu úsměv oplatila. Společně pár minut dělali domácí úkoly, když v tom mamka zavolala Zoe na večeři. Ta se podívala na Metta ten jen kývnul a pak Zoe vyběhla ze dveří.
Když se po večeři vrátila do pokoje, Matt už byl pryč. Jen na posteli ležel vzkaz.

Ahoj Zoe.
Úkoly máš hotové tedy kromě francouštiny. Pozítří odjíždím na školní zájezd, tak se nějaký čas asi neuvidíme. Ale můžeme si psát.
Matt

Zoe pootevřeným oknem vyhlédla ven, přestalo pršet.

Ahoj!
Máme tady další kapču, tak co na ni říkáte? Omlouvám se, ale kapitoly teď moc vycházet nebudou. Mám to teď ve škole krušný😅. Jinak díky za votes a komentářa!

Vaše Enny

ZoeKde žijí příběhy. Začni objevovat