My dad is a drummer?! -BVB-

-18-

Ze spaní mě probudilo hlasité klepání na dveře. Zabručela jsem a znovu jsem se pokusila usnout. Klepání neustávalo, k tomu se ten dotyčný snažil dostat do mého pokoje lomcováním kliky. "Nechte mě na pokoji" křikla jsem na dotyčného. Cítila jsem jak se Aria začala vrtět. Ještě aby začala štěkat. "Vrrrr.... haf, haf haf" ozvalo se. Je to tady, super. "Erico?" řekl mě až moc známí hlas Andyho. Vzpoměla jsem si na to co se stalo včera. "Erico prosím otevři, chci si s tebou promluvit" mluvil dál. "Co mi chceš vysvětlovat? Že jsi se nechal políbit?! Nebo jsi jí rovnou políbil ty?!" zavrčela jsem na něj přes dveře, když jsem odemkla. Stihla jsem si ještě stáhnout rukáv mikiny aby neviděl moje zápěstí. Hned jak cvakl zámek vtrhl dovnitř a trefil mě do pořezaného zápěstí. "Kurwa aspoň dávej bacha ne?!" řekla jsem mu a zadržovala slzy, když jsem si šla sednout na svojí postel.

Po dlouhém tichu se Andy konečně odhodlal mluvit "Erico necháš si to tedy vysvětlit?" ptal se mě. "Hm..." zamumlala jsem místo odpovědi. Chytl mě za ruku ale já jsem se mu vyvlekla a vzala si na klín Ariu. To zápěstí šíleně bolelo od toho jak mě Andy trefil těmi dveřmi. "Erico, no jak bych začal... Tak asi takhle to ona mě políbila, a já jsem se nechal unést přece jenom jsem s ní byl nějaký ten rok... a no... něco ve mě jí stále miluje, ale moje srdce je tvoje. Ona je minulost. To ty jsi budoucnost, to ty jsi pro mě ta pravá, tedy pokud mi po tomhle divném slohu nedáš košem, sakra... Erico já tě hrozně miluju, opravdu. To co se stalo včera byl vážně omyl, nechal jsem se unést... Vážně tě muluju Erico" řekl a naléhavě mě políbil, nebyl to polibek jako každý jiný, bylo v tom něco víc než jen omluva, cit, láska... Slzy se mi spustili z očí. Jakmile je Andy ucítil odtáhl se ode mě. Nechala jsem slzám volny průběh. Andy se na mě díval se strachem v očích. "Zvoral jsem to co?" říkal když se zvedal z mojí postele. "Ne Andy nez-" nenechal mě domluvit a skočil mi do řeči. "Promiň, moc se omlouvám Hell, j-já musím pryč" vykoktal ze sebe. "Andy-" nemohla jsem nic říct. "Ne, já už vážně musím" řekl už na chodbě. Nebyli to slzy smutku, ale slzy štěstí, sakra! Jen si to špatně vyložil. Vstala jsem z postele a běžela za ním. Byl teprve u hlavních dveří. "Andy! Prosím počkej!" křikla jsem na něj. Seběhla jsem schody, ale on měl jiné plány vzal si klíče od auta a vykulhal ven kvůli kotníku. Sakra stůj! říkala jsem si v hlavě. Vyběhla jsem za ním ven a chytla ho za zápěstí. Zarazil se a otočil se na mě. Neváhala jsem ani minutu a políbila jsem ho. Pomalu, vášnivě, citlivě a hlavně pomalu. Miluju ho. "Miluju tě Andy Biersacku" řekla jsem mu udýchaně když jsem se odtáhla od jeho rtů. "A-ale proč jsi tedy plakala?" ptal se mě. "To byli slzy štěstí ty pakoňi" řekla jsem mu a rozdrbala mu jeho havraní vlasy. "A navíc, jsi mi stále neřekl co jsi vyváděl když máš něco z kotníkem" zašeptala jsem mu do ucha. Tak pojď domů, je zataženo a bude určitě brzy pršet" hned co to dořekl se ozval hrom a začalo lít jako z konve. Odebrali jsem se tedy domů. No domů, spíš do mého pokoje. Sedli jsem si na postel a povídali jsem si dokud do mého pokoje doslova nevletěl Ashley že musí zkoušet...

TAK JO LIDI JE TU NOVÁ KAPITOLA. SNAD JSEM SPLNILA PŘÁNÍ PÁR LIDIČKÁM. SNAD SE BUDE KAPITOLA LÍBIT.      BCrazysistersK