That Story || Short Stories from That Trilogy

Football

„Ale tohle doopravdy přesahuje absolutně všechno, Liame!" křičela rozčílená Sophia na svého přítele a snažila se nějak ovládnout svojí chuť mu hodin vázu do obličeje. „Jak si mohl zapomenout na naše výročí?!"

Ono to ale ve skutečnosti tak dramatické nebylo, a kdyby Sophia věděla, jaké pro ni má Liam překvapení, tak by teď tak neremcala. Nechte mě vám převyprávět událost několik desítek minut starou.

Liam seděl ve svém autě a nervozitou se mu klepaly ruce. Nechápal, kde se ten pocit bere, ani na koncertech není nikdy takhle moc nervózní. Možná to bude tím, že dneska se rozhodne o jeho životě na hodně dlouhou dobu. Vlastně napořád. A i když doufal v to, že všechno vyjde podle plánu, tak pořád v sobě choval pochybnosti a strach.

Zaparkoval před jeho domem, kde posledních pár let býval se svojí přítelkyní, se kterou právě dnes slavili svoje šesté výročí. Zdálo se to až neuvěřitelné, že tyhle dva spolu vydrželi tak dlouho. Ale stalo se, a Liam by za to nemohl být více vděčný.

Jeho plán spočíval v prosté věci, která se pro něj znamenala něco nemyslitelného. Předstírat, že zapomněl na jejich výročí. A myslel si, že tím, že si Soph bude myslet, že zapomněl, tak pro ni překvapení bude ještě víc překvapující a šokující.

Tenhle plán si vymyslel sám, a jako kdyby slyšel svoji hnědovlasou kamarádku, jak na něj křičí, že je to absolutní kravina. Danielle mu radila, ale on si prostě všechno musel udělat po svém. V téhle situaci by pro něj bylo výhodnější, kdyby pro jednou poslechl svojí kamarádku. Vyhnul by se spoustě křiku.

Vystoupil z auta a snažil se dělat, jakože se nic neděje. Odemknul vchodové dveře a s hlubokým nádechem vkročil do domu.

„Lásko, jsem doma!"

Dívčina hlava vykoukla z kuchyně a usmála se, když uviděla svého přítele.

„Ahoj, zlato." Přešla k němu a políbila ho. „Jak se máš?"

„Dobře," přikývl Liam, „koupil jsem nějaké pivo, co kdybychom se koukli na fotbal?"

Dívce najednou zmizel úsměv z tváře a nechápavě se na svého přítele podívala. Zrovna Liam byl ten typ lidí, co nikdy nezapomínali na důležité události, tak co se teď stalo?

Viděl, co se jí honí hlavou. Ale on nehodlal tento svůj plán zahodit,

„Co se děje?" zeptal se jí hloupě a Sophia jenom chvíli koukala do země. Přece jenom... podle toho, co vyčetla z chování svých kamarádek by se Liam konečně měl rozhoupat právě dnes!

Nechtěla ho do ničeho tlačit, to ona byla ta z páru, co se do ničeho nehrnula, ale šest let už je dlouhá doma a ona si už Liama chtěla vzít. Jenomže si pamatovala, že mu na začátku jejich vztahu řekla, že na nic nechce spěchat.

Stupidnost.

Možná by ho o ruku mohla požádat ona... ne, to je blbost a Liam by jí to neodpustil. Tušila, že si to chce naplánovat sám a takhle by mu sebrala všechnu zábavu.

„Ne, nic," zatřásla hlavou a on si všiml těch malých slziček, co se jí tvořily v očích. Na chvilku jím otřásly pochybnosti, co když je tohle doopravdy tak špatný nápad, jak by mu řekla Danielle?

Jenže ta tu teď není, takže mu nepomůže. A navíc je teď moc pozdě z tohohle plánu vycouvat.

„Tak co ten fotbal?" podíval se na hodinky a pokračoval do obýváku, aniž by se na dívku znovu podíval.