10.

137 30 0
                                    

"Pane učiteli, moje vlasy!" Nasraně bručel Taehyung, když se je snažil zbavit modré barvy.

"Řekl jsem vám jasně ať jdete zpět." Odvětil jsem a sedl si na lavici, začal jsem listovat časopisem, kde byli nástroje pro vrtání, kopání atd. Fixou jsem to kroužkoval, sice si to s učitelským platem nekoupím, ale Namjoon to jistě rád zařídí.

"Učitel Min Yoongi do sborovny" Ozvalo se nasraně ze školního rozhlasu a já se s povzdechem zvedl.

Hoseok se zasmál. "Ups, pan učitel má asi průser."

"Vy dva, Taehyungu a Hoseoku to tu máte na starosti, něco se stane a zopakujeme si to. Nebudu vás šetřit, rozumíte?"

"Fajn, dobře." Zamručel Hoseok a položil si hlavu na lavici.

Odešel jsem ze třídy a hned prudce zas otevřel, nikdo se nehnul a já se spokojeně usmál.

---v ředitelně---

"Já vám říkám, že to byl on!" To byl hlas toho roztomilouše, ještě neznám jméno.

"Ano, taky jsem ho viděla!" A toto byla nějaká bába.

"Aspoň ho poslouchají. Mně je to fakt jedno." Odvětila ředitelka. Ano, poslouchal jsem za dveřmi. Po tom jsem zaťukal a vešel. "Volala jste mě paní ředitelko?"

"Ano pane Min Yoongi, volala asi před 5 minutami." Otevřela si rtěnku, vzala zrcádko a obtáhla si rty rudou rtěnkou.

"Omlouvám se, musel jsem zařídit, aby moje třída byla hodná."

"Jo jasně." Odfrkl roztomilouš.

"Pane Park Jimine, nikdo se vás na nic neptal." Zdůraznila paní ředitelka a mlaskla, aby její rty vypadaly asi dobře.

Takže Jimin, ode dneška ho nesnáším.

Fack ju Göhte Yoongi/Fak Jů pane Učiteli Yoongi.Kde žijí příběhy. Začni objevovat