Prolog

2.2K 192 5
                                    

To křehké tělo. Omamný pocit držet ho v pažích. Šedomodré vlasy poletující ve větru, lemující vždy vážnou tvář s temně modrýma očima. To bylo dříve, nyní je jeho pravá duhovka poznamenána finálovým pentagramem na veřejnosti vždy skrytým pod páskou. Ruce a pohledy vydávající němé rozkazy, rty, jež pouze zřídka zbrázdil úsměv.
Hrabě Phantomhive. Jak jsem ho nenáviděl a miloval. Pokaždé, když byl jeho život v ohrožení, on se jen slepě spoléhal na mou loajalitu. Věděl, že přijdu. Nemohl vědět, že to, co mne k němu táhne, není hlad po duši, nýbrž prostý a ubohý lidský cit. Když jsem ho zraněného a vyčerpaného odnášel do bezpečí sídla, cítil jsem hlubokou nenávist k jeho absolutní neúctě vůči životu. Neměl tušení, jakou cenu má duše, jak vzácné je vlastnit ji pouze pro sebe. Ale tento pocit jsem zakoušel pouze díky čemusi hlubšímu.
A obával jsem se každého dne, jenž by mohl být posledním.

BittersweetKde žijí příběhy. Začni objevovat