Život je jako horská dráha. V jednu chvíli jsme šťastní, bezstarostní a uvolnění, ale v tu druhou jsme nervózní, opuštění a bezmocní. Teď se cítíme obklopení lidmi, které milujeme, ale potom se k nám všichni otáčejí zády a nemohou nás ani vystát. Existuje vůbec nějaká rovina? Kde se prostě alespoň na chvíli zastavíme a víme, že se nám v tuhle dobu nemůže stát nic špatného? Víme, že nás nikdo neopustí a my se nemusíme stresovat opuštěnou budoucností? Zdá se, že ne. Takový je čas, který prožíváme den co den. A my se ho musíme naučit respektovat. I když možná nechceme.
Kraťoučká úvaha o životě :) Své pocit mi můžete napsat do komentářů :)
Vaše
horse_ambr
ČTEŠ
Drables are troubles [CZ]
Historia Corta„Tak na tři," oznámilo děvče s hlubokým nádechem. „Dobře," vydechl a připravoval se na odraz. „Tři." *** Každá povídka jiné drable. Jedno smutné ?, druhé veselé. Pojďte se začíst do příběhů mnoha lidí, co zde prožívají sto slovné části svého života...