Jednou mé srdce vášní hořelo,
když se pod starými tribunami tančilo.
Všude kolem padal déšť,
a já vlastní slunce měla.
Z jejích pohybů,
Plisecká oněměla.
S petkou levného vína,
mezi nedopalky a střepy,
Converskami podupaná hlína,
do imaginárního rytmu.
Tančila v tichu.
ČTEŠ
Půlnoční zápisky.
PoesiaNepravidelné verše co mě donutili sepsat mé vnitřní hlasy, obvykle kolem druhé hodiny ranní.
