Pozdravy od Mavy

Článek

"Je mi jasný, že tam je napsáno něco jako ,Buzíci se pokoušeli "obrat" o panictví mladého, milého pracovníka informací na letišti'
Ten titulek si dokážu živé představit. Ani mi ty noviny neukazuj." rozčiloval se Martin, kterému úplně hořely tváře.
"Tak se nečil. Také jsem čekal článek na téma mladistvých delikventů. Ale tak to není. A vlastně to není ani napsané tak špatně."
Podal jsem Martinovi noviny, u kterých byla fotka, jak napřed "vytlouká" z pracovníka informací žvýkačku a pak fotka, jak sedí se založenými nohama u stolu.
Název článku byl "YouTubeři to mají na háku" a hned pod tím podtitulek "Záchrana života vypadá pro mladé gaye jako jednoduchý úkol. Jaký hrdinský čin nám ukáží příště?"

Trochu mě mrzelo, že ten dobrý skutek jsem nemohl udělat já. Ale na místě jakoby mi zdřevěněly nohy a já se nemohl pohnout. A už vůbec si vzpomenout, jak někomu pomoci od žvýkačkou zalepeného hltanu.
Martin byl prostě mým hrdinou. A samozřejmě tedy i princem na bílém koni pro toho zachráněného pána.

"Máš pravdu," pousmál se trochu můj přítel "není to tak strašný. A docela mi to tam i sluší."
Položil noviny a šel odhrnout sytě červené, sametové závěsy. Oba jsme se kochali nádherným výhledem.
Díky záchraně muže jsme totiž dostali oba dva neomezené letenky do všech světadílů a zemí, které jsme jen chtěli navštívit. A zadarmo. 

Nacházeli jsme se zrovna v Bombaji. Ve měště, kde to neskutečně žije nočním životem, který kolem vás proudí jako nejprudší řeka. Ve městě, které se rozzáří tisícery světýlky jakmile se sešeří. Ve městě, které bude, doufám, osudné pro další krok do našeho vztahu. 
Ve městě, ve kterém požádám Martina o ruku.