Nemáme naději nemáme, nemáme nic,
Řežu se a chci odejít pryč.Říkali mi že život je krásný,
Oni mi lhali je to ubohý a strašný.Každej den vstát z postele a kouknout se do zrcadla a vidět ten hroznej obličej,
Prášky, spirály a sedativa můj každodenní obyčej.A hlavně hypnotika jsou tak úžasný lehnu si na gauč a zpomalim tep,
Vracím se do dob kdy ještě lákal mě rap.Haha tak to jo ty malej sráči,
Tak to jo dost těhlech myšlenek už stačí.Tohle bejvávalo dřív chápeš ,
By mě zajímalo kolik sebevražednejch myšlenek ještě vydržíš.Jsem marnej a tupej a úplně k hovnu,
Moje nohy mě táhnou k otevřenýmu oknu.Žádný myšlenky, výčitky prostě jenom prázdnej mozek,
Jenom pohled dolů na zem a doufání v konec.Ale dřív si bejval jinej rodina byla jako každá jiná,
Ale jak už to tak bejvá špatný věci jsou tak rychlý ostatní je pomalý a doba začala bejt divná.Otec začal pít a všem okolo sebe něco vyčítat,
Kolik ran od něj dostala máma si už přestal počítat.Chtěl si sním bojovat ale co můžeš proti tomuhle dělat,
Když se i máma proti tobě otočila a ty ses začal v drogách hledat.Je to prostě hrozný když otec pije a bije mámu sranda končí,
Chlapec kouká dolů na zem a počítá vteřiny do doby než skočí.Deadinside
ČTEŠ
Neštěstí V Násilí
PoetryStyl: zapsáno formou jednoduchýho freestylu Obsah:Myšlenky kluka před sebevraždou kvůli násilí a problémech doma